Školní stránka

Mé školní práce

Hurikány

Seminární práce na Společensko vědní seminář

Charakteristika hurikánu

Název hurikán pochází z výrazu ,,huracane“, který v jazyce indiánského kmene Taino znamená ,,ďábelský duch větru“. Také se mu říká orkán nebo uragán.

Hurikán je mohutná rotující bouře s prudkými vířivými větry o rychlosti 120km/h a více devastující rozsáhlé oblasti. Je to neovladatelný přírodní živel. Je v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu. Může se rozprostírat až do délky 400km a může trvat mnoho dnů než úplně utichne. Jeho rychlost dosahuje až 300km/h.

Rodí se v oblasti vyhřátého vzduchu nad teplými moři v tropech např. v Atlantském, Indickém a Tichém oceánu. Uprostřed víru je oko, kolem kterého je nebe jasné, vzduch je teplý a klidný. Oko může být o průměru 10 až 60km.

Vyskytuje se v zeměpisných šířkách od 8 do 20 stupňů na obou stranách zeměkoule, přičemž na severní straně je pohyb proti směru hodinových ručiček a na jižní straně opačně. To je způsobeno odkláněním vzdušného proudu větru uprostřed víru otáčením Země.

Období hurikánů v Atlantiku trvá od června do listopadu, ale ty nejničivější bouře se obvykle vyskytují v srpnu a září. To je období kdy je voda v oceánu nejteplejší. Každoročně se vytvoří asi 6 hurikánů, ale někdy jich může být více. Například v roce 1999 bylo zaznamenáno 19 hurikánů. Většina z nich vzniká v severní části Atlantského oceánu a pak prochází Karibskou oblastí a Mexickým zálivem a nakonec se otočí na pevninu Spojených států.

Vznik hurikánu

Pro vznik hurikánu je nutné aby teplota mořské vody byla vyšší než 27°C. Poté z mořské vody stoupá vodní pára a vytváří husté stěny mraků. Když teplá vodní pára a vzduch stoupají, začínají se točit do spirály směřující nahoru. To je způsobeno rotací Země. Stále více teplého vlhkého vzduchu se kumuluje pod stoupajícím vzduchem a spirála se zvětšuje. Když větry vířící kolem středu bouře dosáhnou rychlosti více než 120km/h nazývá se bouře oficiálně hurikán. Rychlost proudění vzduchu se zvyšuje, jak se točí směrem ke středu hurikánu. Čím delší vzdálenost musí urazit tím rychleji víří. Čím větší hurikán je, tím silněji vane vítr, který jej provází. Prudké větry se otáčejí kolem oka, ve kterém nejsou mračna a kde je nízký tlak. Toto oko  zvedá vodu až do výšky 8 metrů. Když se celá takto vířící se bouře pohybuje směrem k pevnině, bouřkové vlnobití tlačí před sebou záplavy na pevnině, které způsobují větší škody v pobřežních oblastech než samotné větry hurikánu. Po úvodních ničivých větrech a dešti přichází období klidu. Všichni si myslí že je konec hurikánu, ale je to omyl. Ve skutečnosti je to však jen polovina bouře a po nebi se přesunuje oko hurikánu. Potom vítr a déšť udeří znovu, když přichází druhá polovina bouře. Když se hurikán přesouvá nad pevninou, která je chladnější jak moře, není už dále využíván teplým stoupajícím vzduchem a začíná ztrácet svou sílu.


Účinky hurikánu

Jedna z největších potíží hurikánu je, že sebou bere velké množství vody. Čím větší je hurikán, tím více vody si sebou nese. Vytrvalé větry ničí budovy, které mohou při větší síle hurikánu téměř srovnat se zemí. Vyvrací stromy a také valí auta. Tyto větry také tlačí z moře veliké vlny, které ničí spolu s přívalem pláže a způsobuje záplavy. Další charakteristika hurikánu je, že často vytváří tornáda.

 

Pojmenujeme ho (nebo ji)

Jelikož by se o hurikánech špatně psalo a mluvilo, kdyby neměly jména, jsou hurikány pojmenovávány. O jménech rozhoduje Světová meteorologická organizace (WMO). Nejdříve byla hurikánům dávána jména podle svatých, kteří měli v den, kdy se objevily, svátek. To ale nebylo příliš praktické, protože mohly být dva hurikány stejného jména a přidávání číslovek za jména nemá jaksi nějak ten správný styl. Po různých pokusech se jmény se od konce sedmdesátých let dvacátého století pojmenovávají hurikány abecedně mužskými a ženskými jmény střídavě. To znamená, když se první hurikán jmenuje Adolf, tak se druhý bude jmenovat například Barbora. Pro zlepšení orientace mezi hurikány – tento systém platí pro každou cyklonální oblast zvlášť. To znamená, že můžeme mít v Atlantiku Adolfa a současně v Pacifiku Adama. Jména budoucích hurikánů jsou připravena daleko dopředu.

 

Saffirova-Simsonova škála síly hurikánů

Síla hurikánu se rozděluje podle Saffirovy-Simsonovy škály, která hurikány dělí podle rychlosti větru do pěti kategorií.

Kategorie 1

 - vítr o rychlosti 119 až 153 kilometrů za hodinu
 - bouřkové vlnobití obvykle do 1,5 metru

Takto silný hurikán způsobuje jen nepatrné škody, zpravidla neničí domy. Vlnobití může zaplavit pobřežní komunikace. Hurikán Gaston (2004).

Kategorie 2

 - vítr o rychlosti 154 až 177 kilometrů za hodinu
 - bouřkové vlnobití obvykle do 2,5 metru

Takto silný hurikán způsobuje většinou celkově jen malé škody. Na obydlích odnáší střechy, ničí dveře a okna, může lámat stromy; vlnobití může zaplavit níže položené cesty. Hurikán Isabel (2003).

 Kategorie 3

 - vítr o rychlosti 178 až 209 kilometrů za hodinu
 - bouřkové vlnobití obvykle do 3,6 metru

Takto silný hurikán už může způsobit vážné škody a oběti na životech. Statika domů je narušena, mobilní obydlí a špatně postavené stavby zničeny; padají větší stromy. Vlnobití zaplaví níže položené komunikace. Hurikán Ivan (2004).

Kategorie 4

 - vítr o rychlosti 210 až 249 kilometrů za hodinu
 - bouřkové vlnobití obvykle do 6,5 metru

Takto silný hurikán působí škody i v řádech miliard dolarů a velké oběti na životech. Poškození domů je rozsáhlejší, křoviny, stromy, dopravní a jiné značky jsou polámány a smeteny. Největší škody bývají na níže položených komunikacích a obydlích při pobřeží. Území ležící níže než tři metry nad hladinou moře je zaplaveno do vzdálenosti až deseti kilometrů směrem do vnitrozemí. Hurikán Katrina (2005).

Kategorie 5

 - vítr fouká rychlostí přes 249 kilometrů za hodinu
 - bouřkové vlnobití větší než 6,5 metru

Takto silný hurikán působí obrovské škody i v řádech desítek miliard dolarů a velké oběti na životech. Nápor větru nevydrží větší část domů i průmyslové stavby, menší domy mohou být větrem "odneseny", stejně tak křoviny, stromy či značky. Největší škody bývají na komunikacích a obydlích do vzdálenosti asi 450 metrů od břehu a ležících níže než 4,5 metru nad hladinou moře. Zaplaveno bývá až 16 kilometrů území směrem do vnitrozemí. Hurikán Jeanne (2004).


Hurikán Gaston

Tento hurikán se zrodil v srpnu 2004. Pohyboval se rychlostí 120km/h. Procházel pobřežím Bulls zátoky, Jižní Karolínou do Virginie. Zapříčinil rozsáhlé záplavy. Úplná škoda byla odhadována na 130mil. dolarů.

 

Hurikán Isabel

Tento hurikán byl v září 2003. Pohyboval se rychlostí 160km/h. Způsobil škody ve výši 3mld. dolarů a 23 obětí na životech. Procházel přes pobřeží státu Severní Karolíny, dále přes západní Virginii, Pennsylvánii, západní část státu New York a rozptýlil se v Kanadě.

 

Hurikán Ivan

Tento hurikán se zrodil v září 2004. Byl velký jako stát Texas. Než dorazil na pevninu zlikvidoval Kubu. S vichry o rychlosti přes 200km/h byl zařazen do 4 kategorie, po vstupu na pevninu se zmírnil a zařadil se do kategorie 3. Zasáhl pobřeží kde leží státy Alabama, Florida, Mississippi, Georgia a Lousiana. Díky své mohutnosti si vysloužil přezdívku ,, Ivan Hrozný“. Celkem připravil o život 130 lidí a škody převyšující 15mld. dolarů.

Hurikán Katrina

Tento hurikán byl na konci srpna 2005 a způsobil obrovské škody na jihu Spojených států. Rychlost větru dosahovala na moři až 280km/h a na pevnině kolem 250km/h. Město New Orleans bylo zcela zaplaveno vodou z oceánu. Odhadový počet obětí je kolem 1300 osob. Jde o největší katastrofu způsobenou Atlantickým oceánem.

 

Hurikán Jeanne

Tento hurikán se zrodil v září 2004. Nejvíce škod napáchal na Haiti. Další škody byly napáchány v Portoriku a Dominikánské republice. Když dorazil na Floridu přinesl sebou i obrovské vlny, které se zvedaly až do výše 4metrů. Rychlost větru dosahovala až 265km/h. Škody napáchané na Floridě se vyšplhaly na 3mld. dolarů. Hurikán Jeanne si vyžádal největší počet obětí na životech. 1155 lidí zemřelo a 1200 lidí se pohřešovalo.


Žádné komentáře