Školní stránka

Mé školní práce

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Referát na marketing

Daň z přidané hodnoty (DPH) tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platíme ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb.

 

Jaké jsou sazby DPH?

Od 1. 5. 2004 jsou zboží a služby zdaňovány základní sazbou DPH 19 %. Některé druhy zboží a služeb (zejména potraviny, léky apod.) jsou zdaňovány sníženou sazbou DPH 5 %.

 

Zboží a služby zařazené do snížené sazby

Zboží

- Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zvláštním právním předpisem); živá zvířata, semena a rostliny a přísady případně krmiva; voda
- Léčiva
- Dětské pleny
- Knihy, brožury a noviny, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě.
- Zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů, včetně náhradních dílů, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému zdravotnickému prostředku k ošetřování nemocných.
- Dětské sedačky do automobilů.
- Zboží pro osobní používání nemocnými ke zmírnění následků nemocí, jež není zdravotnickým prostředkem podle zvláštních právních předpisů.

     

    Služby

    - Průmyslové služby a práce na zdravotnických prostředcích-přístrojích a zařízeních včetně zdravotnických prostředků - ortopedických pomůcek
    - Shromažďování, úprava a rozvod vody, odvádění a čištění odpadních vod a ostatní služby
    - Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících, jejich zavazadel a dopravních prostředků, která zahrnuje osobní železniční a silniční dopravu, ostatní pozemní osobní dopravu, podzemní dopravu a dopravu lanovými dráhami včetně dopravy visutými lanovkami. - Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel
    - Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel
    - Zdravotní péče, pokud není osvobozena od daně podle §58.
    - Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle §59.
    - Úklidové práce prováděné v domácnostech,
    - Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany
    - Kulturní činnosti, které zahrnují vstupné na výstavy, koncerty, filmová, divadelní a jiná kulturní a zábavná představení, poplatky za vysílání rozhlasu a televize, umělecké a ostatní zábavné služby, které zahrnují činnosti spisovatelů, skladatelů, malířů, sochařů, herců, interpretů estrádních, kabaretních a podobných samostatných umělců
    - Pohřebnictví a související služby, které zahrnují provoz pohřebních ústavů, hřbitovů a krematorií.
    - Umělecké a ostatní služby
    - Časopisy a ostatní periodika, kde reklama přesahuje 50% plochy


    - Do 31.12.2004 ubytovací služby, poté přeřazení do základní sazby

       

      Jak upravuje DPH Evropská unie?

      Evropská unie vymezuje zboží a služby, které mohou (ale nemusí) být předmětem snížené sazby daně z přidané hodnoty, a stanovuje minimální výši základní sazby DPH (15 %) a minimální výši snížené sazby DPH (5 %).

       

      Co je to "samovyměření daně"?

      Samovyměření daně z přidané hodnoty je novým prvkem, který si vynutil přeshraniční obchod v rámci Evropské unie. Dovozce zboží a služeb, který vyměřuje daň na výstupu, si sám vyměří daň na vstupu. Tu pak uplatní jako odpočet při vyúčtování s finančním úřadem.

       

      Daň z přidané hodnoty současnosti funguje na principu daně na vstupu a na výstupu. Pokud firma - plátce prodá zboží nebo službu, uskuteční zdanitelné plnění a má povinnost odvést DPH na výstupu (až na výjimky, kdy se jedná o plnění osvobozená). Naopak z nakoupeného zboží a služeb má téměř vždy nárok na odpočet daně na vstupu. Celková daňová povinnost firmy se tedy stanovuje jako rozdíl mezi daní na výstupu a na vstupu.

       

      Samovyměření daně přinese do takto popsaného systému uplatňování DPH nový prvek, kdy daň na výstupu odvede a zaplatí příjemce zboží nebo služby (český plátce) a nikoliv dodavatel resp. poskytovatel z jiného členského státu. Tento princip bude spojen pouze s plněními mezi členskými státy EU, dodání zboží v rámci ČR bude standardně zdaněno na výstupu dodavatelem.

       

      Pokud tedy bude českému plátci po vstupu do EU dodáno zboží plátcem z Německa, německý plátce nebude uplatňovat svoji německou DPH (16 %), ale český plátce uplatní DPH na výstupu s českou sazbou (19 %) a zároveň si uplatní nárok na odpočet na vstupu. Celkový vliv na standardního českého plátce bude tedy z hlediska DPH nulový, protože samovyměření i nárok na odpočet uplatní v jednom daňovém přiznání. Plátci, kteří z důvodu uskutečňování osvobozených plnění bez nároku na odpočet - například banky nebo pojišťovny - nemohou nárokovat plně daň na vstupu, si budou muset daň samovyměřit naprosto stejně, ale nevznikne u nich plný nárok na odpočet.

       

      Je třeba zdůraznit, že samovyměření daně bude užito nejen při pořízení zboží či služby českým plátcem z jiného členského státu, ale též v opačném případě, kdy český plátce bude poskytovat zboží či služby firmám v jiných státech EU. Zde tedy česká firma naopak na výstupu daň neuplatní a příjemce v jiném členském státu si daň samovyměří.

       

      Samovyměření daně se bude používat v drtivé většině případů pořízení zboží z jiného členského státu a u určitých vyjmenovaných služeb. Mezi zákonem vyjmenované služby, u nichž se bude používat princip samovyměření, patří například finanční, pojišťovací, přepravní, poradenské, telekomunikační či elektronické služby.

       

      Kdo je plátcem daně z přidané hodnoty?

      Plátcem daně z přidané hodnoty je každý subjekt se sídlem, provozovnou či místem podnikání registrovaný jako plátce DPH. Plátcem se musí povinně stát subjekt, jehož obrat přesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč. Přihlášku k registraci musí podat do 15 dnů po skončení termínu, v němž subjekt překročil stanovený limit a plátcem se stává prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat.

       

      Povinnost registrace k DPH může vzniknout i za jiných okolností a může vzniknout i v jiném členském státě.

       

      Jedním z nejvíce závažných bodů nového systému DPH bude i nutnost registrace k DPH v daleko větším množství případů než doposud. Kromě registrace k DPH v České republice může vzniknout českým firmám též povinnost zaregistrovat se k DPH v jiném státu EU. Rozeberme nyní obě budoucí povinnosti registrace.

       

      V České republice vznikne povinnost registrace podobně jako doposud po překročení určité výše obratu firmy za rok. Po vstupu do EU bude tento limit snížen na 1 milion Kč a dále se do obratu z hlediska DPH bude započítávat více druhů plnění než v současné době. Rozsah subjektů, které se budou muset na základě tohoto pravidla zaregistrovat, se tak výrazně zvýší.

       

      Povinnost zaregistrovat se k DPH ale vznikne i v případech, kdy obrat firmy nepřekročí tento limit. Kromě zcela specifických situací, které se většiny firem netýkají (např. nabytí majetku v privatizaci), vznikne povinnost registrace k dani i firmám, které pořizují zboží z jiného členského státu (zde je limit na hodnotu pořizovaného zboží pouze 10 000 Euro) nebo přijímají služby podléhající samovyměření daně (už při první takové službě). Protože v rozšířené EU budou tyto dvě transakce naprosto běžné, vznikne povinnost registrace k DPH v České republice velkému množství současných neplátců daně. Například český živnostník, který v současné době není k DPH zaregistrován, ale bude využívat služby německé účetní firmy, bude z titulu příjemce účetních služeb povinen se k DPH neprodleně zaregistrovat.

      Jelikož pravidla, kdy se subjekty musí zaregistrovat k DPH, jsou do značné míry dána Šestou směrnicí EU, vznikne v analogických situacích povinnost registrace pro české firmy i v jiném členském státu EU. Protože ale Šestá směrnice neupravuje zcela striktně limity pro registraci, je důležité, aby si firmy ohlídaly limity platné v jednotlivých členských státech.

       

      Registrovat se k dani v jiném členském státu bude dále nutné v případě, že firma dodává zboží neplátcům v jiném členském státu (tzv. zásilkový prodej) a překročí určitou hodnotu dodávaného zboží za rok. Tato podmínka bude pro mnohé firmy velice důležitá, protože limity pro hodnotu dodávaného zboží koncovým zákazníkům jsou poměrně nízké. Nejčastěji se ve státech EU jedná o 35 000 Euro ročně.

       

      Kdo je poplatníkem daně z přidané hodnoty?

      Poplatníkem daně z přidané hodnoty je každá fyzická i právnická osoba při nákupu většiny druhů zboží a služeb.


      Zákon o DPH hovoří o ekonomické činnosti v souvislosti s dosahováním příjmu, definici neekonomické činnosti však neuvádí. Lze v realitě občanského sdružení považovat ekonomickou činnost dle výše uvedeného zákona za ekvivalent vedlejší hospodářské činnosti a naopak neekonomickou činnost za ekvivalent hlavní činnosti?

       

      Zákon o DPH skutečně definuje pouze ekonomickou činnost

      „ Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců, a to vykonávané za účelem získání příjmů. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu.“

      Definice pojmu „neekonomická činnost“ v zákoně skutečně přímo uvedena není. Lze ji však dovodit z ustanovení § 72 odst. 5, kde se hovoří o tom, že přijatá zdanitelná plnění lze principielně použít jak pro uskutečnění ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející. Tj. veškerou činnost, která není ekonomickou je možno proto zjednodušeně nazvat „neekonomickou činností“.

       

      V praxi je totiž možné a i časté, že činnost provozovaná jako hlavní (tj. uvedená např. ve stanovách, zřizovacích listinách,…), splňuje znaky ekonomické činnosti dle zákona o DPH a takto také musí být posuzována. Např. se jedná o poskytování různých služeb, vydávání periodik, poskytování nájmu nebytových prostor, realizace vzdělávacích aktivit, …

       

      Zákon o dani z přidané hodnoty, který byl přijat v souvislosti se vstupem ČR do EU, byl již mnohokrát diskutován. Bohužel však stále není výklad některých jeho ustanovení ustálen a nejistotu zvyšují také jeho poměrně časté novelizace.

       

      V průběhu roku a půl byla tato norma již šestkrát novelizována a další změna nastala 1.ledna 2006 v rámci novely zákona o daních z příjmů. Stále je přitom možné nalézt oblasti ve kterých znění českého zákona o DPH není zcela v souladu s pravidly uplatňovanými v rámci EU. Lze proto očekávat další úpravy, zvláště když zároveň dochází v důsledku rozhodnutí zejména Evropského soudního dvora v oblasti DPH k posunům v již existujících výkladech.

       

       

      DPH a výkon veřejné zprávy

      Přistup k DPH musí každý veřejno právní subjekt spojovat s posouzením svých činností. Zda veřejno právní subjekt vykonává výhradně veřejnou správu, nebo zda v rámci své činnosti vykonává také ekonomickou činnost. Klíčové je vždy rozhodnutí o jakou činnost se v konkrétním případě jedná.

       

      Zákon o DPH blíže specifikuje pojem veřejná správa, což je často na překážku při prvotním posouzení DPH aspektů vlastních činností měst a obcí. Vzhledem k tomu, že česká legislativa vychází z Evropských předpisů lze návod hledat např. v rozhodnutích Evropského soudního


      dvora. Z těchto rozhodnutí lze dovodit některé podmínky, které musí činnosti označované jako veřejná správa splňovat. Těmito podmínkami jsou:

       

       - subjekt vykonávající příslušnou činnost vystupuje při výkonu této činnosti jako orgán veřejné správy

      - vykonávaná činnost podléhá zvláštnímu režimu, stanovenému závaznými předpisy, který je odlišný od režimu za jakého by tato činnost byla vykonávána soukromoprávními subjekty

       

      Novela zákona o DPH

      - Stanovení předmětu daně se novelou dostává do souladu s Šestou směrnicí a zákon omezuje předmět daně pouze na transakce, které jsou uskutečněny osobou povinnou v rámci její ekonomické činnosti. Díky tomu má fyzická osoba-plátce daně jistotu, že dani nepodléhají její soukromé aktivity.
      - Definice pojmu osobní automobil byla upřesněna tak, aby odpovídala předpisům z oblasti provozu na pozemních komunikacích.
      - Ekonomickou činností jsou aktivity vyjmenované v § 5 odst. 2 prováděné bez ohledu na účel a výsledek.
      - Pro právní jistotu plátce je významná úprava, že vystavením dokladu na přijatou platbu při poskytnutí služby (přijetí zálohy na uskutečnění plnění) není celé zdanitelné plnění uskutečněno.
      - Plátce je po přijetí platby povinen daňový doklad vystavit jen v případě, že mu přijetím platby vznikla i povinnost přiznat a odvést daň na výstupu.
      - Snížená sazba daně u převodu se týká nejen nedokončeného rodinného domu a bytu, ale i u nedokončeného bytového domu.
      - Ustanovení § 57 je nové v celém rozsahu. Novela rozšiřuje značně okruh subjektů, na které se vztahuje osvobození při výchovné a vzdělávací činnosti.
      - Osoba, které vzniká daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň při dovozu podle, má povinnost zahrnout služby přímo vázané na dovoz včetně přepravy zboží při dovozu do základu daně podle
      - Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.
      - Daňovou evidenci musí plátce vést v takové podobě, aby mohl sestavit daňové přiznání. - Plátce je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která nejsou zdanitelná, např. plnění mimo tuzemsko, finanční vypořádání apod.
      - Daňové doklady, které musí být povinně uchovávány po dobu 10 let, mohou být uloženy jak v písemné, tak v elektronické podobě
        Žádné komentáře