Školní stránka

Maturitní otázky - právo

Pracovní právo - pracovní doba, dovolená

Ø      je souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s výkonem práce souvisejících

Ø      hlavní pramen – je zákoník práce č. 262/Sb. (mnohokrát novelizován)

Ø      druhý pramen – je listina základních práv a svobod

Ø      nejdůležitější podzákonná norma je vládní nařízení č. 193/91 Sb.

Ø      další zákony

v     zákon o zaměstnanosti

v     zákon o kolektivním vyjednávání

v     zákon o mzdě

v     zákon o platu

Ø     další prameny:

v     mezinárodní smlouvy

v     dokumenty mezinárodní organizace práce

v     vnitropodnikové právní normy (právní řád, kolektivní smlouvy)

Ø     zákoník práce připouští možnosti odlišných právních úprav některých pracovních vztahů (členové družstva, příslušníci ozbrojených sil, podnikatelé, pracovníci mezinárodních organizací)

 

Pracovní doba

Ø      podle zákona 40 hodin týdně

Ø      je doba v níž je zaměstnanec povinen pracovat pro zaměstnavatele

Ø      do 16 - ti let 30 hodin týdně

Ø      rozlišujeme rovnoměrné rozvržení pracovní doby, denně max. 9 hodin a nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, které je přístupné tam, kde to vyžaduje povaha práce nebo podmínky provozu (např. zemědělství, zdravotnictví, stavebnictví), (12 – ti hodinové směny, krátký a dlouhý týden)

Ø      pružná pracovní doba

v     zaměstnanec si sám stanoví začátek a konec pracovní doby, možné jen na určitých pracovištích (úředníci)

Ø      odpočinek mezi dvěma směnami alespoň 12 hodin, lze zkrátit na 8 hodin

Ø      jednou týdně alespoň 35 hodin

Ø      přestávka v práci nejméně 30 minut po 4,5 hodinách práce

Ø      práce přes čas je práce nad stanovenou pracovní dobu na příkaz zaměstnavatele

Ø      noční práce mezi 22 až 6 hodinou ranní

 

Dovolená na zotavenou (obnova pracovní síly)

Ø      zaměstnanci přísluší dovolená po odpracování alespoň 60 dní

Ø      základní výměra dovolené jsou 4 týdny, lze prodloužit o jeden týden (kolektivní smlouva, státní podniky)

Ø      v některých povoláních lze čerpat dodatkovou dovolenou (horník) nebo další dovolenou (povětrnostní podmínky)

Ø      pedagogičtí pracovníci mají dovolenou 8 týdnů

Ø      zaměstnanec, který neodpracoval v kalendářním roce 60 dnů obdrží dovolenou za odpracované dny, za 22 dnů 1/12 výměry

Ø      dovolení se krátí za neomluvenou absenci o jeden až tři dny

Ø      dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel

Ø      minimálně 14 dnů v celku a zaměstnavatel to oznamuje 14 dnů dopředu

Ø      pokud zaměstnavatel odvolá zaměstnance z dovolené musí mu uhradit vzniklé náklady

Ø      dovolená se přerušuje pro pracovní neschopnost

Ø      za dobu dovolené dostává zaměstnanec náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku

 

Odměňování práce, náhrada mzdy

Ø      základní právní předpisy

         1) zákon č. 1/1992 Sb. O mzdě

         2) zákon č. 143/1992 Sb. O platu

         3)vládní nařízení č. 53/1992 Sb. O minimální mzdě

Ø      za práci přes čas se poskytuje mzda zvýšená o 25 % průměrného výdělku o víkendech a svátcích

 

Náhrady mzdy při překážkách v práci

Ø     překážky na straně zaměstnance

         1) z důvodu obecného zájmu (př. darování krve, poskytování 

         první pomoci)

         2) výkon veřejné funkce, výkon služby v ozbrojených silách

         3) školení a studium výkonu při zaměstnání v zájmu 

          zaměstnavatele

        4) důležité osobní překážky

v     nárok na placené volno, svatba, úmrtí rodinného příslušníka, stěhování, vyhledávání pracovního místa před skončením pracovního poměru

Ø      překážky na straně zaměstnavatele tzv. prostoje

ü      zaměstnanec obdrží 80% průměrného výdělku, 60% při nepříznivých povětrnostních podmínkách

 

BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci), péče o zaměstnance, ženy a mladistvé

Ø      zaměstnavatelé jsou povinni:

v     zajišťovat bezpečné pracovní prostředí

v     seznamovat zaměstnance s předpisy BOZP a tyto znalosti kontrolovat

v     poskytovat zaměstnancům bezúplatně osobní ochranné pracovní prostředky (obuv, brýle…)

v     odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemoci z povolání

v     stanovit zákaz kouření, tam kde pracují nekuřáci

Ø      zaměstnanci jsou povinni:

v    dodržovat předpisy BOZP

v    používat přidělené ochranné pracovní prostředky

v    účastnit se školení BOZP

v    oznamovat nadřízenému závady na pracovištích

v    dodržovat zákazy kouření a podrobit se vyšetření pro zjištění požití alkoholu nebo jiných návykových látek

Ø      péče o zaměstnance je rozdělena mezi zaměstnavatele a stát

ü      zaměstnavatelé:

v     vytváří příznivé pracovní prostředí

v     chrání zaměstnance před pracovními úrazy a nemocemi z povolání

v     umožňují stravování zaměstnanců během pracovní doby

v     dbají o zvyšování kvalifikace zaměstnanců

v     zabezpečují úschovu oděvů a jiných osobních předmětů

v     stát zajišťuje nemocenské pojištěni a sociální zabezpečení

       

Pracovní podmínky žen

v     zákaz vykonávat práci pro ženy nevhodné (práce pod zemí)

v     zvláštní pracovní podmínky pro těhotné a pečující o děti

v     diskriminace žen

 

Mladiství

v     maximálně 30 hodin týdně /jen do 16 let)

v     noční práce maximálně 1 hodinu

v     zákaz práce v podzemí a na rizikových pracovištích

v     spolupráce se zákonnými zástupci

v     zvýšená preventivní lékařská péče

 

Odpovědnost zaměstnance za škodu

Ø     zaměstnanec je povinen při práci předcházet škodám na zdraví a majetku

Ø     na hrozící škodu je povinen upozornit svého vedoucího

Ø     zaměstnavatel je oprávněn provádět kontrolu věcí, které zaměstnanec přináší nebo odnáší z pracoviště

Ø     rozlišujeme tyto druhy odpovědnosti:

      1) obecná odpovědnost zaměstnance za škodu

ü      má jí každý zaměstnanec, zaměstnavatel musí prokázat zaměstnancovu vinu

ü      při úmyslné škodě nebo škodě v opilosti hradí zaměstnanec celou skutečnou škodu, z nedbalosti náhrada nesmí přesáhnout 4,5 násobek výdělku

          2) odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách = hmotná

ü      je nutná písemná dohoda, pracovník musí být plnoletý a zaměstnavatel nemusí vinu dokazovat

ü      rozlišujeme individuální hmotnou odpovědnost (hradí se celá škoda) a kolektivní hmotnou odpovědnost (náhrada maximálně do jednoho měsíčního výdělku)

          3) odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

ü      je to nutné písemně, zaměstnanec hradí zůstatkovou cenu

         4) odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody

ü      má zaměstnanec, který vědomě neupozornil vedoucího na hrozící škodu ani proti ní nezakročil

ü      náhrada do trojnásobku měsíčního platu

Ø      podle zvláštních pravidel je určena povinnost nahradit škodu pokud zaměstnanec nedbalou prací vyrobil vadný výrobek (zmetek) nebo způsobil škodu nedbalou manuelní prací, náhrada nesmí převýšit polovinu zaměstnancova měsíčního výdělku, pokud v opilosti – celá škoda hrazena

 

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

    1) obecná odpovědnost za škodu

ü      která vznikla zaměstnanci při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ní

ü      zaměstnavatel je povinen nahradit skutečnou škodu v penězích nebo uvést poškozenou věc do původního stavu

   2) zvláštní druhy odpovědnosti

          a) odpovědnost za škodu při pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání (platí i když  

               nebyla porušena řádná povinnost BOZP)

             

ü      pracovní úraz – je poškození zdraví nebo úmrtí zaměstnance při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním

ü      nemoc z povolání – je uvedena v předpisech o sociálním zabezpečení tzv. seznam z povolání existuje

ü      zaměstnavatel se zcela zbaví odpovědnosti důkazem že jedinou příčinou bylo zaměstnancovo (zaviněné) porušení předpisů BOZP nebo opilost a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit

ü      náhrada za pracovní úraz nebo nemoc z povolání

v    náhrada za ztrátu na výdělku v době pracovní neschopnosti

v    bolestné a za ztížení společenského uplatnění (jednorázové náhrady)

v    náhrada účelné vynaložených nákladů na léčení (plastická operace, lázně – rehabilitace)

v    náhrada věcné škody (za zničený oděv)

ü      při úmrtí zaměstnance:

v    účelně vynaložené náklady na léčené

v    náhrada přiměřených nákladů na pohřeb

v    náhrada nákladů na výživu pozůstalých

v    jednorázové odškodnění pozůstalých

v    náhradu věcné škody

    3) odpovědnost za škodu na odložených věcech (zaměstnavatele) 

ü      má zaměstnavatel pokud zaměstnanec tyto věci odložil při plnění pracovních úkonů na místě k tomu určeném

ü      zaměstnavatel ručí za věci, které se do práce nosí

ü      větší částky peněz a další cennosti zaměstnavatel přebírá do zvláštní úschovy

ü      odpovědnost je omezena do částky 5000 Kč

ü      zaměstnanec musí nahlásit škodu do 15–tého dne ode dne, kdy se o škodě dozvěděl

  4) odpovědnost zaměstnavatele při odvrácení škody

ü      vztahuje se na případy, kdy zaměstnanec utrpěl věcnou škodu nebo vynaložil účelné náklady při odvrácení škody

ü      běžný zaměstnavatel je povinen ze zákona pojistit své zaměstnance pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

Žádné komentáře