Školní stránka

Maturitní otázky - ekonomika

Hospodářská politika

- HP se týká každého (školné, zdravotní péče, nájemné, tabák, alkohol)

- HP je ovlivňována politickou stranou, která je u moci

- HP musí reagovat na vývoj našeho i světového hospodářství

- subjekty HP: parlament    sněmovna

          senát

                             - schvalují zákony a státní rozpočty

                         vláda

                            - nejvyšší výkonný orgán státu

                            - podporuje zpracování návrhů zákonů, předkládá parlamentu

                            - tvůrce HP

                         centrální banka

                              - jejím úkolem je střežit a korigovat komerční bankovní trh a množství peněz v oběhu tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocování (inflaci)

- instituce státu plní ve společnosti mnoho funkcí:

  • funkce právní jistoty – zajišťuje bezpečnost vnitrostátní i mezinárodní (obrana státu,

mezinárodní dohody)

  • funkce sociální – státní instituce zajišťují přerozdělovací procesy v ekonomice

(důchody, nemocenské dávky), starají se o veřejné statky (školství, zdravotnictví, životní prostředí), řeší nezaměstnanost a pohyb pracovních sil

- fungující neziskový sektor je nutnou podmínkou pro fungující

ekonomiku

                                               - neziskový sektor by měl být maximálně stabilní a ziskový sektor by měl být maximálně pružný a dynamicky se měnící. Pak se budou účelně doplňovat

  • funkce hospodářská – 1) stát sám podniká za účelem dosažení zisku a rozmnožení

bohatství státu. Z těchto nových zdrojů pak mohou být financovány potřeby v neziskovém sektoru.

2) stát vytváří podmínky pro úspěšné podnikání ostatních

subjektů hospodářství – (úspěšné firmy odvádí do státního rozpočtu více daní a stát má více prostředků na přerozdělování). Stát garantuje stabilní měnu jako základ všech ekonomických vztahů.

- nástroje hospodářské politiky:


  • právní systém, legislativní proces – zákony v ČR prochází schválením Parlamentu a

vyjadřuje se k nim prezident republiky. Schválené normy jsou zveřejňovány ve sbírce zákonů. Porušení zákona je předmětem šetření a příslušné státní instituce podřízené vládě, mají vymezeny své pravomoci trestat pachatele (při dopravní nehodě či krádeži je to policie). Sporné případy řeší soudy.


  • monetární systém – základní úlohu hraje centrální banka dané země, u náš Česká

národní banka (ČNB). K udržení stabilní měny používá každá centrální banka následující nástroje:

  • diskontní sazba – je úrok, za který si ukládají dočasně volné peníze komerční

banky u centrální banky. Pokud chce ČNB přibrzdit rozvíjející se inflaci, zvýší diskont. Takovouto monetární politiku nazveme restriktivní. Výhodou této politiky je stabilizována měna, nevýhodou je horší přístup podnikatelů k úvěrům

  • povinné minimální rezervy – každá komerční banka má povinnost složit u

centrální banky část svých depozit (vkladů) jako rezervu a tím tyto peníze “umrtví“ a nemůže s nimi podnikat. Pokud chce centrální banka snížit inflaci – zvýší povinné minimální rezervy

  • operace na volném trhu – centrální banka prodává a nakupuje cenné papíry,

obvykle státní dluhopisy. Pokud ČNB nakupuje cenné papíry, zvyšuje nabídku peněz v ekonomice. Pokud chce snížit množství peněz, pak státní cenné papíry prodává.

  • ostatní nástroje měnové politiky – centrální banka může stanovovat úvěrové

limity, stanovovat minimální úroky u vkladů přijímaných bankami a maximální úroky u poskytnutých úvěrů, bývají využívány pouze v nezbytných případech a krátkodobě.


  • státní rozpočet a fiskální politika – k plnění svých funkcí potřebuje stát peníze.

Jako řádný hospodář dopředu plánuje, kolik v následujícím roce peněz potřebuje (výdajová stránka státního rozpočtu) a kolik jich získá (příjmová stránka) státní rozpočet může plánovat jako vyrovnaný (příjmy = výdaje), přebytkový (příjmy = výdaje) nebo schodkový (příjmy = výdaje). Návrh státního rozpočtu na následující rok předkládá vláda ke schválení parlamentu a schválený rozpočet má podobu zákona.

Schodek státního rozpočtu znamená, že si stát musí na své výdaje někde půjčit. Většinou vydá státní dluhopisy, které si koupí tuzemské banky a podniky nebo zahraniční investoři.

·        Přebytkový rozpočet  - vytváří rezervu státu na dobu nepříznivého

ekonomického vývoje. Přebytkový rozpočet bývá výsledkem restriktivní fiskální politiky:

·        Schodkový rozpočet – sice podporuje dočasný rozvoj ekonomiky, ale „na

dluh“

·        Schodkový rozpočet bývá výsledkem expanzivní fiskální politiky:


Vyrovnaný rozpočet

Státní rozpočet

Příjmová stránka                                                  Výdajová stránka

daně                                                                        státní správa (úřady)

cla                                                                            obrana státu, školství, zdravotnictví

sociální pojištění                                                   transfery obyvatelstva (důchody, dávky atd.)

ostatní příjmy (poplatky, apod.)                           státní zakázky (dálnice, atd.)

příjmy z rozpočtu EU                                              investice do životního prostředí atd.

                                                                                   odvody do rozpočtu EU

 

  • důchodová a cenová politika – regulované mzdy (v současnosti u nás není

administrativní regulace mezd v soukromém sektoru), ponechává je volnému působení trhu.

Regulace cen je většina cen zboží a služeb tvořena na základě tržního mechanismu, zůstávají stále některé ceny státem regulované – elektřina, plyn, voda, nájemné v bytech, dálkové vytápění, telekomunikační a poštovní poplatky.  


  • zahraničně obchodní politika- prvním z nástrojů této je tvorba kurzů koruny

k zahraničním měnám. Celní politika je jednotně řízena z Bruselu pro celou EU, takže už nemáme možnost na národní úrovni tento nástroj sami ovlivňovat. Stejně tak dovozní a vývozní kvóty jsou centrálně schvalovány a rozdělovány v Bruselu. Mezi nástroje státu zařadíme uzavírání mezinárodních smluv, zahraniční obchodní zastoupení či politicko obchodní mise našich předních politiků a podnikatelů.

Žádné komentáře