Školní stránka

Maturitní otázky - český jazyk

Vývoj v Československu po roce 1945

- vývoj dělíme na 5 dílčích období s odlišným politickým i literárním vývojem

1) 1945 – 1948

2) 1948 – 1959

3) 60.léta

4) od roku 1970 – 1989

5) 1989 – současnost

 

1) charakter doby

1945 – 1948

- dochází k pokusu navázat na první republiku (demokratický typ státu s výraznou orientací doleva; od roku 1946 předsedou vlády K. Gottwald, dochází ke státnění velkých podniků, filmu, rozhlasu, v roce 1946 je vyhlášeno plánované hospodářství (2letka), stále narůstá vliv KSČ a orientace na Moskvu (prezident Beneš)

 

1948 – 1959

- 25.2.1948 uchopily moc komunisté

- do roku 1953 dochází k politickým soudům a procesům s tzv. nepřáteli Českosloveska; souzeni jsou i lidé z vlastních řad

- bylo provedeno kolem 200 trestů smrti (Milada Horáková, doktor Rudolf Slánský)

- řada lidí emigrovala, řada lidí byla internována (zatčena, uvězněna)

- největší útoky byly proti církevním řádům

- od roku 1948 máme plánované hospodářství, důraz je kladen na rozvoj těžkého průmyslu, začínají se kolektivizovat zemědělství, vzniká JZD

- z pohraničí vysídleno 3 mil. němců

- od roku 1953 už se nekonají politické procesy

- v roce 1954 končí přídělový systém

- od roku 1956 začíná docházet k mírnému uvolnění napětí ( v souvislosti 20.sjezdu KSSS – odhalil kult Stalinovy osobnosti)

 

60.léta

- období politického uvolňování

- stále plánované hospodářství

- je vyhlášena ČSSR

- ve 2 pol. 60.let (prezidentem je Antonín Novotný) se začíná hovořit o socialismu s lidskou tváří, který by umožňoval svobodnější vyjadřování myšlenek a názorů i dílčí podnikání

- tento proces byl ukončen 21.8. 1968 vstupem vojsk varšavské smlouvy

 

2) charakter literatury

1945 – 1948

- je zachován demokratický charakter literatury, ale od roku 1946 se začíná řešit spor zda literatura bude i nadále svobodná nebo zda bude angažovaná (to je pod vlivem politických tlaků) v roce 1946 se tento spor ještě nevyjasnil a  levicový autoři mohou uplatňovat právo na fantasy a krásu

- vychází literatura napsaná za války, např. Karel PoláčekBylo nás pět, básně Jiřího Ortena, dílo Karla Čapka

- dále vychází literatura napsaná těsně po válce, která bezprostředně reaguje na okupaci a osvobození, např. Julius FučíkReportáž psaná na oprátce; NezvalPřilba hlíny; Jaroslav Seifert – básně; František Halas – básně, Jan DrdaNěmá barikáda

 

50-léta (1948 – 1959)

- na jaře 1948 sjezd národní kultury a dochází k tomu, že většina autorů se přihlašuje k angažované kultuře i literatuře, jediná metoda uznávaná je metoda socialistického realismu

- podstatou socialistického realismu je zobrazovat budovatelské území a existují

3 základní témata – oslava vlasti

 - budování průmyslu a zemědělství

 - osidlování zahraničí

- hlavními hrdiny jsou dělníci, komunisté, předseda JZD, politické osobnosti (Stalin)

- romány jsou označovány jako budovatelské romány socialistického realismu

- k nejlepšímu patří romány Václava ŘezáčeNástup (odehrává se v pohraničí, líčí osídlení pohraničí na přelomu 40 – 50-let, hl. hrdinou je komunista Bagár)

                                                                            Bitva (zobrazeny boje za vznik družstva a s třídním nepřítelem)

                                                           - spojuje v tomto románu prvky románu budovatelského, zároveň milostného a dobrodružného

            Bohumil ŘíhaZemě dokořán (osidlování pohraničí na Moravě, vznik JZD)

- ve 2 pol. 50.let se rozšiřuje tématický okruh a vznikají díla s židovskou tématikou, případně váhajícím člověkem a v poezii vzniká tzv. poezie všedního dne, autoři se sdružují kolem časopisu Květen

- ve 2 pol. 50.let v souvislosti s tématickým uvolněním vycházejí např. tato díla od Jana OtčenáškaObčan Brich (román ve kterém je zobrazena nedávná minulost, rok 1948, hrdinou je úředník Brich, který má pod nátlakem vstoupit do KSČ, ale nejdříve váhá a pak se rozhoduje že uteče na západ, na Šumavě se rozhoduje že se vrátí do Prahy)

                 Romeo, Julie a tma (- novela, vypráví příběh židovské dívky Ester a chlapce Pavla, příběh tragické lásky z období okupace)

- po roce 1948 někteří autoři emigrují, odchází Jiří Voskovec, Jiří Mucha, Pavel Tigrid

- někteří autoři byly internování (zejména katolíci) Jan Zahradníček

- po roce 1948 byly ,,nepohodlné knihy“ vyhazovány z knihoven, do roku 1955 bylo zničeno 27 mil. knih a to i od Karla Čapka

 

60.léta

- dochází k uvolnění v literatuře, zmírňuje se cenzura, vzniká řada nových časopisů např. časopis TvářSešity a v roce 1969 je zakázán, kolem tohoto časopisu se sdružují mladí autoři (Václav Havel, Jiří Gruša, Josef  Topol) (1963), v roce 1966 se přejmenovává na časopis

- časopis Host do domu – brněnský časopis, byl zakázán v roce 1970, publikují zde Milan Uhde (dramatik), Jaromír Tomeček, Jan Trefulka, Oldřich Mikulášek

- mimo časopisy tvoří: Bohumil Hrabal, Josef Škvorecký, Jan Otčenášek, Jan procházka, Josef Kainar, Pavel Kohout, Arnošt Lustig, Ladislav Fuks, Milan Kundera, Eva Kantůrková, Vladimír Páral

 

3) portréty autorů

Josef Kainar (1917 – 1971)

- básník existenciálního zaměření (zabýval se smyslem lidského života)

- jeho tvorba je nepatetická (není oslavná), k životu i člověka má hořce ironický přístup

- díla: Nové mýty – sbírka, bb. Stříhaly dohola malého chlapečka

          Osudy – sbírka, hl. motivem je tragika lidského života  

          Český sen – sbírka, rozsáhlá báseň ve které oslavuje českou zemi

          Člověka hořce mám rád – sbírka

          Lazar a jeho píseň – sbírka

- v těchto sbírkách se objevují prvky společenské kritiky

 

Jan Zahradníček (1905 – 1960)

- nejvýznamnější katolický autor

- začal publikovat koncem 20.let

- v roce 1952 byl odsouzen k 13 letům vězení

- v roce 1960 byl propuštěn a za půl roku umírá

- díla: ve 30.letech vydal sbírku Pokušení smrti – ve které se odráží to jak je fascinován smrtí

Svatý Václav – sbírka

Stará země – sbírka

La Saletta – sbírka

- v nich se snaží vést čtenáře od duchovní smrti, kterou by jim mohl přinášet a přináší nastupující socialismus

- posmrti vydaná sbírka básní z vězení s názvem Čtyři léta (1969)

- v 60.letech byly jeho básně publikovány v exilových nakladatelstvích např. v Římě

 

V této době tvoří ještě Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert (1901 – 1986)

- básník, novinář

- jediný český nositel Nobelovi ceny (1984)

- narodil se na Žižkově

- studoval gymnázium, ale studia nedokončil

- celý život se věnoval žurnalistice a poezii

- patřil do levicově orientované umělecké skupiny

- byl členem Proletkult a Devětsil

- byl také členem KSČ, v roce 1929 byl vyloučen

(vyloučeni byly Neuman, Olbracht, Vančura, Horák, Majerová, Malířová

- působil v levicově orientovaných novinách a časopisech 1922 (např. Rudé právo) i za 2 sv. války

- byl jmenován národním umělcem (1966)

- jeho díla vycházela jak oficiálně tak i v Samizdatu

- dílo: začíná jako proletářský básník, pokračuje jako poetický básník

         - ve 30letech hledá svou vlastní fyziku, svá vlastní vyjádření

         - proletářské sbírkyMěsto v slzách

                                           Samá láska

                                      - odrážejí problémy sociálních rozdílů   

        - poetismusNa vlnách T. S. F

                              Slavík zpívá špatně

                        - mají často melancholické ladění (smutné) a často volí náměty z cest po Francii 

                        - ve 30letech hledá vlastní cestu a píše intimně lyrické básně např. ve sbírce 

Ruce Venušiny, Jablko z klína

- koncem 30let v době ohrožení republiky napsal sbírku Zhasněte světla (zamýšlí se nad osudem národa) (reaguje na Mnichovskou dohodu)

- v období 2.sv. války se vrací k dílu B. Němcové a napsal rozsáhlou báseň Vějíř Boženy Němcové

- píše tzv. do šuplíku (nevydává)

- po válce vydal sbírku, ve které jsou básně z válečného období a básně oslavující konec války, sbírka se jmenuje – Přilba hlíny

- v 50letech se opět přiklání k intimní lyrice

napsal sbírku Maminka (začíná v ní vzpomínat na dětství)

- v 70letech publikuje, jak oficiálně, tak i v Samizdatu (vydávané tajně)

psal většinou vzpomínkové básně

sbírka Morový sloup

- napsal knihu próz (mají vzpomínkový prózy)

Všechny krásy světa

 

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

- básník, dramatik, publicista, novinář

- vystudoval gymnázium a filozofii

- krátce pracoval v Masarykově naučném slovníku

- 1928 – 29 byl dramaturgem Osvobozeného divadla, pak se věnoval pouze literatuře

- po 2.sv. válce se politicky angažoval v různých funkcích

- byl národním umělcem

- 1929 vyloučen z KSČ

- poezie – nejdříve psal poetistické sbírky – Pantomima, Abeceda, Podivuhodný kouzelník, Edison

- v těchto dílech navozuje pocity lehkosti, hravosti, tvůrčího rozletu, často pracuje se slovními asociacemi další sbírky Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček – sbírky past poetistické – na počátku 30let píše sbírky surrealistické – Žena v množném čísle, Absolutní hrobař

52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – sbírka sociálních balad s revolučními motivy

- koncem 30let píše sbírky, ve kterých reaguje na politické události – Matka naděje, 5 minut za městem

- po 2. sv. válce oslavuje vítězství, mír

  některé básně mají politický nádech – poémy (rozsáhlá báseň) – Stalin, Zpěv míru

dramata – Milenci z Kiosku

                   Manon Lescaut

 

Jan Procházka (1929 – 1971)

- byl scénárista a prozaik

- hlavním tématem bylo životní bilancování a hledání smyslu života

- díla: Zelené obzory

              - novela z vesnického prostředí

              - jde o příběh mladého agronoma (má na starost pole), který se dostane do sporu se zavedenými pořádky zemědělského družstva

Ucho

  - filmová povídka, líčí období 50.let, jak politická moc zasahovala do pracovního ale zejména do osobního života lidí

 

Milan Kundera (1929 – žije)

- nejznámější současný autor v zahraničí

- žije v současné době v Paříži, přednáší na univerzitě

- po roce 1969 emigroval z Československa

- začíná publikovat koncem 60.let, publikoval soubory povídek – Směšné lásky – jsou to tragikomické povídky, ve kterých ukazuje že láska může být krásná, ale zároveň přinášet ponížení, láska může být neukojitelná, např. pp Falešný autostop

- díla: Žert

             - román vyšel v Československu

             - odehrává se v 50 až 60 letech, má tragický charakter (postava), vypráví příběh bývalého studenta (vyloučen z KSČ i ze studií), který se chce pomstít svému bývalému příteli a svede jeho manželku ale i tato situace se obrátí proti Ludvíkovi

             - byl zfilmován

- vydal další romány ale už v Paříži – Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost, Život je jinde


Bohumil Hrabal (1914 – 1997)

- prozaik

- narodil se jako nemanželské dítě v Brně

- své dětství prožil u strýce v pivovaru v Nymburku

- vystudoval gymnázium, začal studovat práva, ale studium dokončil až po válce

- pracoval na železnici, obchodní cestující, jako dělník v ocelárnách v Kladně, ve sběrně papírů, dělal kulisáka v divadle, herce statistů (křoví), byl od poloviny 60.let spisovatel

- díla: psát začal už v 50. letech do šuplíku a ven jsou jeho díla až kolem 60. let

- v některých dílech pracuje metodou asociace, nabourává tradiční příběh.

- chce zpříjemnit lidem jejich volný čas, chce zachytit autentičnost okamžiku, vytváří typy svérázných lidí, v literatuře se nazývají ,,figurky‘‘- pábitelé

Perlička na dně - sbírka povídek.

   - svérázné postavičky ze života.

Pábitelé - sbírka povídek

Taneční hodiny pro starší a pokročilé - autentický text

Ostře sledované vlaky - odehrává se na malém nádražíčku, kde projíždějí německé vlaky

                                     - hlavní hrdina Miloš Hrma, který v momentě dospělosti umírá když vyhodí do povětří německý vlak

Krasosmutnění ( Slavnosti sněženek )

Postřižiny - symbolizuje zkracování délek

Něžný barbar - ze sběrny papíru

Obsluhoval jsem anglického krále

Skřivánci na niti

Při filmovém zpracování  většinou jeho díla režíroval Jiří Menzel.

Žádné komentáře