Školní stránka

Maturitní otázky - český jazyk

Česká moderna

- souhrn moderních stylů, které vznikají na konci 19. století

- přelom 19. a 20. století

 

1) charakter doby

- pořád český stát neexistuje, vyvíjíme se v rámci Rakousko – Uherska a z toho vyplívají národní problémy

- rozvíjí se systém různých politických stran levicových i pravicových

- z hlediska ekonomického – značný rozvoj průmyslu a dopravy

- prosazují se sociální problémy např. pomalu se zkracuje pracovní doba, nejsou nároky na dovolenou……

- prosazuje se volební právo žen

 

2)charakter literatury

- tvoří dvě věkově i názorově odlišné generace

a) generace starší (realističtí autoři)

    - začíná se prosazovat starší drama – realistické

    - tvoří autoři lumírovské a ruchovské generace

b) generace mladší (modernistická)

    - prosazuje se především v poezii, nevytváří žádnou dlouhodobou skupinu a někdy názorově vystupují proti sobě, dávají přednost individualitě a individualismu

   - někteří se sdružují aspoň na určitou dobu:

   1) 1895 – vzniká sdružení Česká moderna

       1896 – vydávají manifest Česká moderna ve kterém jsou vyjádřeny myšlenky politické i  umělecké (nechtějí se sdružovat, dávají přednost individualismu)

Otokar Březina, Vilém Mrštík, J. S. Machar, F. X. Šalda, Antonín Sova

   2) ve stylu symbolismu později pracuje Otokar Březina, An. Sova, Karel Hlaváček

   3) dekadentně ladění básníci se sdružovali kolem časopisu Moderní revue, Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček, Arnošt Procházka

   4) generace buřičů, která revoltuje proti měšťácké společnosti, posmívá se jí, provokuje, část autorů žije bohémským životem, K. Toman, S. K. Neuman, Petr Bezruč, Viktor Dyk, Fráňa Šrámek, František Gellner

 

3) portréty autorů

František Gellner  (1881 – 1914)

- básník

- vystudoval gymnázium a techniku

- od roku 1905 studoval malířství

- přispíval do různých časopisů karikaturami

- často žil v Paříži

- od roku 1911 byl novinářem, působil v Lidových novinách

- narukoval do války 1. světové a byl na Haličské frontě a zmizel (konec 1914)

- dílo: psal sbírky

           Po nás ať přijde potopa

           Radosti života

- ve sbírkách provokuje poklidného měšťáka, vysmívá se mu, v některých básních vystupuje jako zhýralý mladík, který nemá životní šance a svůj žal utápí v alkoholu a prodejné lásce

- bb – Pozdrav rodnému kraji (provokování měšťáka)

          A nastává mi tuším vážná jízda (zhýralost) (jeho životopis)

 

Fráňa Šrámek (1877 – 1952)

- básník, dramatik, prozaik

- narodil se v Sobotce u Jičína

- vystudoval gymnázium a celý život se živil jako spisovatel z povolání

- od mládí vyjadřoval antimilitaristické (armádní) postoje i postoje anarchistické

- za tyto postoje byl vězněn (před i za války)

- žil v ústraní

- za 2. sv. války vůbec nevycházel

- 1946 byl jmenován národním umělcem

- dílo: od anarchistických a antimilitaristických názorů přešel k oslavě přírody, mládí, lásky

           poezie Života bído přec tě mám rád

                            - objevují se zde erotické motivy, milostná zklamání ale zároveň odpor k ponižování a nedůstojnému životu

                         Modrý a rudý

                            - za tu se dostal do vězení, vyjadřuje v ní antimilitaristické názory a výsměšně se vyjadřuje k armádě

                            - modrá – rakouská uniforma

                              rudá – revolta

                         Splav

                            - vyšla v roce 1916, dva okruhy témat – protiválečné a touha po životě, ženě, lásce

           próza Stříbrný vítr

                          - hl. hrdina je student Jan Ratkin, který se při svých studiích setkává se světem dospělých a jeho řádem a příkazy a zároveň se seznamuje s milostným životem 

                          – zamiluje se do Aničky Posedlé, touží po rozmachu, rozletu a setkává se  s realitou života

                            - byl zfilmován (1953)

Tělo (1919)

                          - hl. hrdinkou je Máňa jejíž muž odešel do války, Máňa se řídí svými smysly, manželství se rozpadá

Sbírka povídek – Žasnoucí voják

- soubor povídek, čerpá ze zkušeností vojáka, zachycuje pocity

bezmocnosti a bezvýchodnosti vojáků, kteří jsou drceni válkou

dramata – Měsíc nad řekou

- tématem je komfortace tužeb mládí (láska, něčím být) a reality stáří (láska pominula a dokázal méně)

- hl. postavy Vilík Roškot a Slávka Hlubinová

 

Antonín Sova (1864 – 1928)

- básník, představitel impresionismu a symbolismu

- narodil se v učitelské rodině

- vystudoval práva a živil se jako úředník v městské knihovně v Praze

- ve své tvorbě se často vrací ke svému dětství, snaží se zachytit dojmy z dětství

- v závěru života píše poezii intimní, přírodní, často bolestnou

- dílo: Květy intimních nálad, Z mého kraje (bb. Rybníky)

            - impresionistická sbírka

          Vybouření smutky

             - symbolistická sbírka

             - vyjadřuje pocity těžkosti, bolesti, utrpení, mísí se s touhou po revoltě

        Údolí nového království

            - symbolistická sbírka

            - vyjadřuje vizi (vidění) nového pokolení a šťastného pokolení

       Dobrodružství odvahy

            - symbolistická sbírka

            - propojují se mu představy revolty s náboženskými symboly (Ježíš, Nový ježíš)

Žádné komentáře