Školní stránka

Maturitní otázky - český jazyk

Realismus v české literatuře

- hovoříme o období 1 pol. 19. století – 40 – 50 léta

- hovoříme o konci národního obrození a Bachově absolutismu

- český jazyk je už na vysoké úrovni, vznikají vyspělá díla, prosazují se myšlenky národní samostatnosti (vrchol 1848)

- řada autorů v Bachově absolutismu je pronásledována

- do literatury se začíná prosazovat nový umělecký směr – realismus, který se snaží zachytit tehdejší společnost a život ve skutečné podobě

- autoři píší zejména o své přítomnosti, ale čerpají i z historie

- do literatury se dostává nové téma – sociální problémy život chudých lidí

- řada děl má idealizující vyznění (směrné)

- patří sem J. K. Tyl, K. H. Borovský, B. Němcová

 

Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)

- byl prozaik, dramatik, novinář, herec a organizátor společenského života

- narodil se v Kutné Hoře a zemřel v Plzni

- v letech 1822 – 27 studoval gymnázium v Praze, ale z Prahy odešel do Hradce Králové kde byl učitelem V. K. Klicpera

- 1829 ukončil svá studia a dal se k herecké kočovné činnosti

- 1831 přichází do Prahy a pracuje jako vojenský úředník, zároveň se věnoval spisovatelské a novinářské činnosti

- založil a vedl Ochotnické divadlo – Kajetánské divadlo, hrál zde K. H. Mácha

- 1834 založil časopis Květy

- byl dramaturgem ve Stavovském divadle kde vedl česká představení

- 1848 – 49 byl poslancem řížského sněmu ve Vídni

- po roce 1849 má zakázán pobyt v Praze, nesmí vydávat noviny a časopisy

- stává se hercem kočovného divadla (chudá existence, pořádná práce)

- umřel bídně (měl 7 dětí)

- dílo: celou svou tvorbu podřídil národně vlasteneckým cílům a někdy mají jeho práce až 

          vlastenecky agitační (propagace čechů) charakter

1) próza

- píše především povídky

Rozervanec – povídka ve které karikuje (zesměšňuje) a kritizuje K. H. Máchu

Chudí lidé – z pražského prostředí, povídky se sociální tématikou

Ze života chudých – z pražského prostředí, povídky se sociální tématikou

Dekret kutnohorský – povídky s historickými tématy ze 13 a 15 století

Rozina Ruthardová – povídky s historickými tématy ze 13 a 15 století

2) dramata

a) ze součastnosti

Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka

- je to fraška, odehrává se na pouti pražských ševců

- vypráví o vztahu chudého chlapce, který svou láskou přesvědčí svou dívku aby se stala vlastenkou – končí šťastně

Paličova dcera

- z prostředí chudé rodiny

b) z historie

Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové

- z 9 století

- osvětluje počátky českého státu

- tragedie, líčí smrt sv. Václava

Jan Hus

- líčí zde závěr Husova života

- posláním pro součastnost bylo bojovat za pravdu a svobodu

c)pohádkové báchorky

Strakonický dudák – hl. postava dudák Švanda, je synem královny vil Rosaly ona mu okouzlí dudy a on se vydává do světa a touží zbohatnout, ale Vocílka ho obírá o peníze a Švanda se dostane do vězení, nakonec z vězení Švandu dostane Kalafúna a všichni se vrátí domů, Švanda se vrací k Dorotce

 

Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)

byl básník, dramatik, novinář, který satirickým způsobem zobrazuje poměry v tehdejším Rakousku

- byl literární kritik, politik, překladatel

- vystudoval gymnázium a chtěl být knězem, ale po roce se začal připravovat na dráhu spisovatele a studoval slovanské jazyky a literaturu

- v letech 1843 – 44 byl vychovatelem v Moskvě a tam si uvědomil, že myšlenka panslavismu je nereálná, podrobil jí ostré kritice (článku Slovan a Čech) a začal zastávat myšlenku austroslavismu

- 1845 přichází do Prahy, živý se jako novinář (Pražské noviny a Česká včela) a udělal z nich tribunu za národní zájmy

- 1848 – 50 vydává vlastní noviny (Národní noviny – mají přílohu Šotek)

- 1850 musí odejít do Kutné Hory, zde vydává časopis Slovan

- 16. 12. 1851 je odvezen do Brixenu do izolace

- 1855 se vrací zpět nemocen tuberkulózou

- červenec 1856 umírá

- dílo: básnická tvorba

epigramy krátká satirická báseň, která kritizuje nějaký jev, 4 až 8 veršů a má úvod a poslání, kritizuje a věnuje ji církvi, králi, světu můzám a vlasti, kritizuje velmi často hloupost člověka

- za pobytu v Brixenu napsal 3 rozsáhlé básnické skladby, které byly vydány až po jeho smrti

Tyrolské elegie – satiricky vylíčil deportaci (odvoz) do Brixenu, vysmívá se vládě, policejnímu systému, na jedné straně zachytil lidský tragický osud a zároveň si zachovává normální převahu nad policisty

Král Lávra – na motivy pohádky O králi s oslíma ušima, který nechává popravit své holiče aby nevyzradili jeho tajemství, až holič Kukulín není popraven ale vyšeptá své tajemství vrbě a ta vrba je použita na kolíček do basy a basa tajemství prozradí

- v tomto díle kritizuje lhostejnost pasivitu těch lidí, kteří nebrání královské zvůli a tím je nepřímo podporuje

Křest sv. Vladimíra – v tomto kritizuje principy světské a církevní moci, soudobý rakouský režim, toto téma si vzal z Ruského prostředí

- prozaická tvorba

Obrazy z Rus – cyklus reportážních statí, ve kterých odsuzuje nevolnictví v Rusku, zotročování, nerovnost a ponižování lidí, kritizuje odnárodňování ruské šlechty, ale zároveň píše o prostých ruských lidech  

Žádné komentáře