Školní stránka

Maturitní otázky - český jazyk

Národní obrození

- je dlouhodobí proces vzniku novodobého českého národa  - s tím souvisí vznik českého jazyka, kultury, literatury a politiky (vytvoření samostatného státu)

- trvá od 80let 18.století – roku 1848 (70let)

- NO dělíme na dvě období

  1) počátky - zhruba 40let

     - jde o vznik češtiny a jejich obrození

  2) vrchol národního obrození

       zhruba od 20let do konce

    - už jde o prosazování českého národa jako celek

    - vrcholem je prosazování vzniku samostatného českého státu

 

1) počátky NO

podmínky národního obrození:

přechod od feudalismu ke kapitalismu

- císař Josef II vydává v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a toleranční patent

vznik českého jazyka (jazyk je jeden ze znaků novodobého národa)


Josef Dobrovský

- byl kněz, byl vychovatelem v rodině nosticů (a zajímal se o slovanskou historii a slovanské jazyky)

- psal převážně latinsky a německy

díla: Zevrubná mluvnice jazyka českého

- je napsaná německy

- stěžejní dílo novodobého jazyka, gramatická pravidla

- vytvořil analogický systém (koncovky se píší podle vzoru)

       Německo – český slovník

- vychází z němčiny a hledá česká slova

 

Josef Jungmann (1773 – 1847)

- jazykovědec, učitel, překladatel, básník, učitel češtiny

- učil na gymnáziu v Litoměřicích a poté v Praze

dílo: - sám překládal např. z Goathea a napsal romanci Oldřich a Božena

Česko  - německý slovník

- pracoval na něm s 10 pracovníky a obsahuje 250 000 hesel

Slovesnost

- učebnice českého jazyka, literatury a stylistiky

Historie literatury české

 

puristé – jazykovědci, kteří se snažili o absolutní čistotu češtiny

pur . čisté

- snažili se odstranit latinského , německého a jiného původu


Divadlo v NO

- v období před NO byly pokusy hrát česká představení v divadle v Kotcích a to od roku 1743

1781 – 1783 – divadlo Nostivcovo, od roku 1800 Stavovské – hrálo se především německy opery i činohry

                                                                                                - česky pouze v neděli odpoledne

- obrozenci vytvořili český soubor – c k. (císařsko královský) vlastenecké české divadlo hl. postava dr. V. Thám – byl organizátor, herec, dramatik, režisér

- hrálo v letech 1786 – 1789 v dřevěném divadle Bouda, to vyhořelo 1789

koncem 18.století museli opustit Prahu

hrály se historické hry z českých dějin a veselohry s milostným tématem


Noviny v počátcích NO

V. Matěj Kramerius (1753 – 1809)

- první český novinář

- 1790 česká expedice – české vydavatelství a nakladatelství

vydávali se noviny, české knihy – knížky lidového čtení (kalendáře, milostné románky a povídky, poučná literatura pro zemědělce)

Pražské poštovské noviny

 

Krásná literatura a beletrie v NO

- píše se hlavně poezie, která připomíná lidovou píseň

- u zrodu stojí dva autoři – Dr. V. Thám

vydal almanach Básně v řeči vázané

 

Antonín Jaroslav Puchmajer

- učil v české literatuře a vychovával mladé básníky

díloRýmovník

- obsahuje rady, jak skládat veršíky

         5 almanachů – Sebrání básní a zpěvů

 

do skupiny patřili Šebestiján Hněvkovský a F. L. Hek (= F.L.Věk – Alois Jirásek)


2)vrchol národního obrození

zhruba 1820 – 1848

- prosazuje se více či méně vyspělá česká literatura

- čeština se začíná prosazovat do škol (1816 se stává vyučovacím předmětem na gymnáziích, až 1844vzniká první české gymnázium)

- vzniká česká buržoazie a v souvislosti s tím česká politika – vytvoření českého samostatného státu

- představitelé – Josef Jungman, J.K.Tyl, K.H.Borovský, K.J.Erben, B.Němcová, F.L.Čelakovský, V.K.Klicpera, K.H.Mácha, Jan Kolár

 

Vývoj poltických názorů

- zhruba 1820 vzniká myšlenka tzv. panslavismus (vytváření velkého slovanského státu pod vedením Ruska)

- hl. představitelem byl Jan Kolár

- myšlenka proti pangermanizmu (vytvoření velkého německého státu)

- počátek 40 let se prosazuje myšlenka austroslavismu (autonomie v rámci Rakouské monarchie)

- hl. představiteli byli K.H.Borovský a F.Palacký

 

Histografie (dějepisectví)

- objasnit vývoj národa, vyvolat historické podvědomí lidí

 

Gelasius Dobner (1719 – 1790)

dílo: Kritika Hájkovi kroniky

zpřesnil údaje propagované Hájkem

 

František Martin Pelch (1734 –1801)

- první profesor českého jazyka a literatury na Karloferdinandově univerzitě

díla:Nová kronika česká

 

František Palacký (1798 –1876)

- je nazýván jako ,,otec národa“

- historik, politik,jedna z vůdčích osobností českého vlasteneckého života mecenáš

16.5.1868 – pronesl slavnostní řeč při položení základního kamene národního divadla

díla: Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě do roku 1526

- původně psal německy, od roku 1848 česky

- jedná se o 5 – dílné dílo

- dokonalé po stránce historické, jazykové a literární

 

RKZ, ohlasová poezie

RKZ – Rukopis královédvorský a zelenohorský

v roce 1817 a v roce 1818 byly nalezeny úlomky starých lit. památek, které měli doložit stáří českého písemnictví a české historie

- bylo to v Králově Dvoře a Zelené hoře a obsahovali zlomky skladeb básnických, které byly jako napsány ve 13.století

- objasňují vyspělost české literatury a stáří národa

- začalo se pochybovat o pravosti těchto zlomků a jejich objevitelé byly označeni za padělatele

Václav Hanka – novinář (RZ)

Josef Linda – archivář a historik (RK)

- po celé 19.století probíhali tzv. boje o rukopisy např. Dobrovský že je to podvod a např. Palacký se jich zastával

(doposud se s určitostí neví jestli jsou to padělky nebo ne)

 

Ohlasová poezie

1.pol. 19.století znamená i v české literatuře, že čeští spisovatelé jsou ovlivněny romantismem (ten vnímá lidovou poezii jako básnické dílo)

- vzniká také ohlasová poezie, která napodobuje lidovou píseň či báseň

- k představitelům patří:

František Ladislav Čelakovský (1779 – 1852)

- byl vychovatelem, později redaktorem, profesorem slavistiky (souhrnná věda o Slovanech)

- díla: Ohlas písních ruských - sbírka obsahuje básně hrdinské i lyrické a milostné

          Ohlas písních českých - napodobuje české písně, řada básní je výsměšných a ty míří

                                                  na vrchnost a měšťáka

- sbíral slovanské písně a lidová přísloví

 

Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)

- byl básník sběratel lidové poezie, vědecký pracovník (vydával středověké literární památky např. Husovi spisy), překládal ze staroruštiny

- vystudoval gymnázium, filozofii a práva

- znal se z Máchou a Palackým

- díla: Kytice – vydána v roce 1853

          - je tvořena 12 baladami a v nich řeší otázku lidských vztahů a povahových

vlastností

          - soustřeďuje se na problémy viny a trestu, osudu a jeho nezvratnosti

          - ukazuje rodinný život vesnického života, je oslavou mateřství

          - zpracoval lidové balady

          - balady mají ohromný dějový spád, působí na čtenáře

          - balady: Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Svatební košile, Kytice, Dceřina kletba, Štědrý večer, Holoubek, Poklad, Věštkyně, Vrba, Lilie

- sbíral písně, říkadla, pohádky (Dlouhý, široký a bystrozraký, Zlatovláska)

- pohádky – nejsou příběhy jako u Němcové, nejsou místně a časově zařazeny
Žádné komentáře