Školní stránka

Maturitní otázky - český jazyk

Májovci

- básnická generace koncem 50let 19století až počátku 70let

1) charakterem doby

- 50létaBachův apsolitismus

1848 – nastoupil František Josef I

ministr vnitra – Bach až do roku 1859

- soustředil značnou část vlády do svých rukou a hovoříme o tzv. Bachově absolutismu (jsou cenzurovány české knihy, nevychází téměř žádné belestrické časopisy a některé osobnosti jsou pronásledovány, např. J.K.Tyl, K.H.Borovský

 

- jediný časopis 1851 který vychází je časopis Lumír (významný umělecký časopis po druhé polovině 50let)

1853 – vychází Kytice

1855 – vychází Banička od Boženy Němcové

1855 – almanach Lada Nióla (vydaný básníkem J.V.Fričem – jeho význam nebyl tak umělecký, ale projevuje se v něm touha po svobodě národní a myšlenkové)

1858 – almanach Máj

 

60léta

1859 – pád Bachova absolutismu – dochází k uvolnění v politickém i kulturním životě a dochází k rozvoji kulturního života, vzniká řada uměleckých spolků

1862 – koncem 40let vzniká spolek pro výstavbu Národního divadla a kvůli průtahům se ještě nezačalo se stavbou (kvůli penězům a místu), proto v roce 1862 bylo otevřeno Prozatimní

divadlo hrou od Vítězslava Hálka Král Vukašín

16.5.1968 – založeno ND

1881 – červen – slavnostní otevření divadla

srpen divadlo vyhořelo

1883 – ND bylo opět slavnostně otevřeno – Bedřich Smetana – Libuše – Má vlast

architekté ND – Josef Zítek, J.Schulz

elektrifikace ND – František Křižík

malíři ND – Mikoláš Aleš – lunety

František Ženíšek – první opona

V.Hynais – druhá opona

sochaři ND – J.V.Myslbek, B.Schnirch

 

v 1polo. 60let vznikají dále tyto spolky:

- Umělecká beseda – spolek který sdružuje spisovatelé a výtvarníky

- Sokol – tělovýchovná jednota, zakladatel Tyrš a Fúgner

- Hlahol – pěvecký mužský sbor, první dirigent Bedřich Smetana

- vznikají také další české novina a časopisy (Národní listy, Světozor, Zlatá Praha, Květy)

- dvě základní politické strany – 1863 po rozkolu ve straně národní se vyhrocují politické názory a vzniká strana staročeská (Palacký) (strana konzervativní) a strana mladočeská (bratři Grégrové)

1867 – Rakousko – Uherské vyrovnání

(souběžně s Národním divadlem se dostavuje chrám sv. Víta)

 

 

2) charakter literatury

literatura je do poloviny 70let výrazně ovlivněna autory, kteří společně vydali almanach Máj 1858

sdružili se autoři starší i mladší generace a měli tento program

1) ukončit národní obrození zejména plané vlastenčení

2) povznést českou literaturu na českou úroveň

3) končí historizující romantismus a začínají psát o současné době a přinášejí do literatury proky realismu

4) objevují pro naší literaturu díla K.H.Máchy, vyzdvihují jeho uměleckou úroveň

 

Představitelé májovců:

Vítězslav Hájek, Jan Neruda, Karolína Světlá, Adolf Hejduk, Sofie Podlipská, J.V.Frič, Karel Sabina, Božena Němcová, K.J.Erben

 

Jan Neruda

- básník, prozaik, novinář, neúspěšný dramatik

- narodil se v roce 1834 zemřel 1891

- žil na Malé Straně (v dětství a mládí)dům U Dvou slunců (Ostruhova ulice, nyní Nerudova)

- pocházel z velmi chudých poměrů, přesto vystudoval gymnázium a poté pracoval jako pomocný učitel

- od roku 1859 byl redaktorem Národních listů

- podnikl řadu cest – na Balkán, do Egypta, Francie, Itálie Německo

- zůstal osamělý, měl několik vztahů.

- měl 4letý vztah se spisovatelkou Karolínou Světlou (1858 –1862)

- pozitivně ovlivnil dílo Karolíny Světlé

- závěr života strávil na Novém Městě pražském ve Vladislavově ulici

dílo: próza a)novinářská činnost – fejeton (krátké zamyšlení nad aktuálním problémem

- napsal 2tisíce fejetonů

- psal do Národních listů

- píše se pod čarou a měl

- byly vydány knižně: Hříčky dravé a hravé, 1máj 1890 (1 oslava 1 máje na světě)

Studie krátké a kratší

Kam s ním? (nadčasový, obsah: kam dát slámu)

b)belestrická činnost

povídky – vytváří figurky (drobné postavy v povídkách, odpozorovány ze života, Karel Čapek, Bohumil Hrabal, Ota Pavel)

Povídky malostranské – vyprávějí o způsobu života na Malé Straně v polovině 19.století některé byly z pracovány, filmově a některé televizně např. Přivedla žebráka na mizinu, O měkkém srdci paní Rusky, Hastrman

Arabesky: povídky se sociální tématikou o chudých lidech

např. Trhani (vypráví o dělnících kteří trhali skály a připravovali stavbu železnice)

poezie – napsal 6básnických sbírek

Hřbitovní kvítí (vydána 1858) – sbírka pesimistického ladění, básník se toulá po hřbitově a přemýšlí o životě a smrti

Knihy veršů (vydána 1868) – písně i básně lyrické i epické a zamýšlí se v nich nad různými tématy od lásky přes sociální tématiku až ke vztahu k národu

Písně Kosmické (vydána 1878) – optimistické ladění, přináší vědecké objevy do poezie, přibližuje čtenáři vesmír a zživotňují ho

Balady a romance

Prosté motivy

Spěvy páteční (byly vydány až po jeho smrti)

divadelní hry – Prodaná láska, Mirinda nestřídmých, Ženich z hladu

 

Karolína Světlá (1830 – 1899)

- prozaička

- vlastní jméno Johana Rottová

- provdala se za Mužáka (profesor češtiny) – měla s nim holčičku

- pseudonym Karolína Světlá

- pocházela z pražské německé rodiny

- s češtinou se seznámila až ve čtrnácti letech

- 1858 – 1862 měla vztah s Janem Nerudou a pomohl jí v literárním růstu

- 1862 – se odstěhovala do Světlé pod Ještědem

- dílo: psala povídky a romány, na počátku své tvorby čerpá náměty z pražského prostředí a kritizuje v nich pokrytectví, měšťáctví, sobectví

- z pražského prostředí napsala  

První češka – povídka

Poslední paní Hlahovská – román

Zvonečková královna – román

od 60let čerpá náměty z prostředí vesnického

povídky a romány umisťuje do oblasti pod Ještědí a domnívá se že na venkově našla neporušené tradice a že venkovský lid je mravně víš než měšťanská smetánka

hrdinkami jejich děl většinou silné typy žen a jsou to většinou ženy trpící perfektním způsobem umí vylíčit prostředí a přírodu

Kresby z Ještědí – soubor povídek

Vesnický román – román o nešťastném manželství bývalého čeledína, který se oženil s ovdovělou rychtářkou

Kříž u potoka – román

Kanturčice – román o dívce, která je velmi zvědavá a co se naučí, učí druhé lidi

 

Vítězslav Hálek (1835 – 1874)

- básník a prozaik

- vystudoval akademické gymnázium v Praze, fylozofii

- živil se jako novinář a působil v Národních listech, dále v časopise Lumír a časopis Květy

- žil spokojeným rodinným životem a bohatým kulturním životem, byl oblíben už za svého života

- ve své době byl protipólem Nerudy

dílo: poezie Večerní písně

   - sbírka básní, má optimistické ladění a věnuje se lásce i přírodě

          V přírodě

   - zde převažuje téma příroda, opěvuje harmonii přírody a její řád

próza – píše povídky převážně s vesnickou tématikou, hledá kladné hodnoty lidí, ale všímá si i sociálních rozdílů

Poslední komentáře
10.09.2008 12:44:52: smiley${1}
10.09.2008 12:44:41: smiley${1}