Školní stránka

Maturitní otázky - český jazyk

Husitská literatura

Předhusitská a husitská literatura

- ve 13, 14 až polovina 15.století stále více pronikají do literatury světské prvky a literatura se značně žánrově i tématicky diferencuje

 

1)žákovská literatura

- souvisí se vznikem univerzit a tzv. žákovského vztahu

   (Karlova univerzita – 1348)

- obsahem je kritika žákovského vztahu často bídy

- většinou jde o lyrické žánry

- ukázky – Podkoní a žák, Píseň veselé chudiny

 

2)odborná literatura

dějepisná literatura – představována kronikami

Přibík Pulkava z Radonína

Zbraslavské kronika

Kronika tak řečeného Dalimila

Vita Caroli (latinsky) – Životopis Karlův

 

3)satiricko-kritická literatura (měšťanská)

Hradecký rukopis – 14.století, je napsán jazyce českém a má 3 části:

a)desatero kázanie božie – v této části jsou rozebírána jednotlivá přikázání a ve vztahu k tomu

jak jsou překračována přikázání lidmi s různých společenských vrstev

b)7 satir o řemeslnících a konšelích – je to veršované, jsou kritizovány jednotlivá řemesla

  např. krejčí, pekaři, je prováděna vtipnou formou

c)O lišcie a čbánu – první česká bajka

 

4)filozoficko-kritická literatura

kritizuje dění v církvi a jsou to myšlenkově předchůdci mistra Jana Husa

Jan Viklef (1324 – 1384) – byl to angličan, učil na oxfordské univerzitě a kritizuje církev za

         to, že se odchýlila od původního učení o chudobě a pokoře a 

         začala hromadit majetek

Tomáš Štítný ze Štítného (1335 – 1409)

- byl to jihočeský zeman (nižší šlechtic)

- kritizoval morálku a mravy lidí

- zabýval se úpadkem církve a snažil se o nápravu celé společnosti

- napsal – Knížky šestery (o obecných věcech křesťanských)

                 soubor mravoučných próz – kritizuje špatné lidské vlastnosti, opírá se o Bibli

             Řeči nedělní a sváteční

                 první česká postila (je kázání), soubor mravoučných próz


mistr Jan Hus

- byl kritik církve a společnosti, kazatel, učitel a věnoval se jazykovědě

život:

- narodil se 1369 (1371), zemřel 6.7.1415

- vystudoval nejdříve aristokratickou fakultu a po skončení teologické fakulty se stal knězem

- v letech 1402 – 1412 kázal v Betlémské kapli, zároveň učil na UK, v roce 1409 byl jejím rektorem a podnítil krále Václava IV. K vydání Kutnohorského dekretu

- v roce 1412 papež vyhlásil nad Prahou tzv. interdikt (zákaz církevních obřadů)

- odchází na Kozí hrádek (zde ještě dva roky kázal)

- v roce 1414 byl vyzván aby obhájil své učení a odchází do Kostnice

dílo:

píše latinsky a česky

De ecclesia (O církvi) – napsáno latinsky, základ pro obžalobu v Kostnici, navazuje na dílo

    Jana Viklefa, kritizuje církev jako celek

Knížky o svato-kupectví – napsané česky, kritizuje podávání odstupků a s tím související

        bohatnutí církve

Postila – soubor kázání z betlémské kaple

Výklad viery, desatera a páteře – kritizuje církev, opírá se o boží přikázání

Dcerka – jde do oblasti výchovy, radí matkám jak vychovávat své děti

O pravopise českém – napsán latinsky

          – odstranil spřežky, nahradil diakritických pravopisem

          – odstranil dvojné číslo (duál)

          – odstranil aorist (jednoduchý minulý člen

                                  – zavedl nabodeníčka krátká (.), dlouhá (´)

 

5)drama

vzniká ve 13.století

Mastičkář – nejstarší staročeské drama, 14.století

Hra veselé Magdaleny

 

6)světské prvky do legend

píší se legendy, ale mají světský ráz a zastupují zábavnou až hororovou formu

Legenda o sv. Kateřině

 

Husitská literatura

husitské hnutí – 1419 – 1437

charakter

- časové zaměření literatury – podporuje tehdejší společenskou situaci

mizí rytíř, světec - eposy, legendy (nevytváří se)

- žánry – vojenské písně, kroniky, traktát (poučení o náboženských věcech, v pozdější době i

    o filozofii a estetice)

památky

Jistebnický kancionál – písně (zpěvník)

– duchovní i vojenské písně

– v písních se vysmívají odpůrcům husitství

– Ktož jsú boží bojovníci (dodávala bojovného ducha, informovala

o druzích vojska)
 

Budyšínský rukopis – lyrické dílo, má 3 části

Husitská kronika – mistr Vavřinec z Březové

     – napsaná latinsky

     – v díle zaznamenává počátky husitského hnutí

Petr Chelčický (1390 – 1460)

- následník mistra Jana Husa, uzavírá období husitství

- kritizuje vedle církve i rozdělení společnosti na 3 stavy

- je proti násilí, chce pouze duchovní boj

- napsal: traktáty – O boji duchovním, O trojiem lidu (řeč), Sieť viery pravé

- na základě učení Petra Chelčického vznikla jednota bratrská (jednota českých bratří) – 1458, lidová náboženská sekta, která žila podle učení prvních křesťanů v chudobě a pokoře, v práci a snášenlivosti odmítali i vzdělání

- v průběhu 16.století do ní začali vstupovat měšťané a začíná se rozvíjet školství a vzešli z ní osobnosti např. Jan Blahoslav a J.A.Komenský

- vyvinula se církev evangelického ladění

Žádné komentáře