Školní stránka

Maturitní otázky - český jazyk

Generace ruchovská a lumírovská

1)charakter doby

- nová tvůrčí generace, která začíná tvořit v 70letech 19.století

- navazuje ale i prolíná se s generací májovou

- tvorbu končí koncem 19.století

- 1867 – Rakousko –Uherské vyrovnání – požadavky na českou politickou samostatnost, opět neuspěly

- rozvijí se kapitalismus a průmyslová výroba

- od 60let vznikají dělnické spolky podpůrné ale i vzdělávací

- v 70letech vzniká československá sociální demokratická strana

- období stavby národního divadla

- dostavuje se svatovítská katedrála

- dotváří se český průmysl a dobře se rozvijí

textilní, sklářský průmysl, systém dopravy, strojírenský průmysl

 

2)charakter literatury

- dochází k obrovskému rozmachu literatury

- vzniká řada nových časopisů

- v 70letech je vůdčí oblastí básnictví poezie, v 90letech próza

- literatura více přispívá k rozvoji národní společnosti a částečně se podřizuje národním a vlasteneckým cílům

- hl. tématy jsou v poezii vlastenecké básně, básně s historickou tématikou, milostná a přírodní tématika

                          próze je častým tématem historie (chce ukázat národní tradice), venkov (má ukázat základ a sílu národa), témata sociální

- tato témata spojují tvůrce obou generací

- rozdělení – autoři ruchovské generace se orientují více na slovanské literatury a podporují slovanské národnosti (vzájemnosti)

            autoři lumírovské generace se orientují na západní literaturu a snaží se prosazovat českou literaturu na evropskou úroveň (navazují na to na májovce) – jsou označováni jako kosmopolité

 

Generace ruchovská – podle Almanachu Ruch (1868)

    - při příležitosti založení Národního divadla

    - do Almanachu Ruch psali např. Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská

Generace lumírovská – podle časopisu Lumír (vydán v roce 1851)

     - redaktorem byl Vítězslav Hálek

     - patří sem Jaroslav Vrchlický, J. V. Sládek, Julius Zeyer

     - soustřeďují se na básně, povídky slavných autorů

 

Svatopluk Čech (1846 – 1908)

- básník, novinář a prozaik

- vystudoval gymnázium a práva, pak krátce působil jako právní koncipiemt, brzy se začal věnovat literatuře a působil jako redaktor v časopise Květy

- nikdy se neoženil a rád cestoval (Kavkaz)

- dílo: a) poezie

               - snažil se přispívat k rozvoji národní společnosti, píše eposy věnuje se tématům historickým a sociálním a píše lyrické básně s náměty vlasteneckými

- epické sbírky – náměty historické – soustředil se na husitství (Adamité, Žižka, Václav z Michalovic)

- sociální eposy – Evropa, Slávie

- satirickokritcké eposyPetrklíče – kritizuje současný vztah v české kultuře

Hanuman – opičí král, kritizuje Rakousko – Uhersko

- lyrické sbírky – Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka

b) próza

                   Pravý výlet pana Broučka do měsíce

   Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15.století

 

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)

- básník, překladatel, dramatik

- vlastním jménem Emil Frída

- narodil se v Lounech

- v dětství žil dlouho u svého strýce (strýc byl farář)

- po studiích gymnázia začal studovat teologii (náboženství), po roce přerušil studia a přešel filozofii a studoval v Itálii, seznamuje se s italskou antikou a renesancí

- po návratu byl tajemníkem techniky a byl profesorem slovanských literatur na filozofii

- byl členem akademie věd a říkalo se mu ,,Velební kmet“

- byl uznávaným básníkem a začátkem 20. století byl téměř zapomenut

- zamiloval se do sestry K. Světlé (Sofii), ale oženil se s její dcerou

- dílo: přináší do české literatury prvky z jiných literatur, rozšiřuje obzory čtenáře a jeho prostřednictvím se české básnictví dostalo na světovou úroveň

jeho verše jsou dokonalé, plné obrazů, jsou propracované

1)poezie

a) lyrická poezie

- hlavními tématy je příroda, láska (až erotika), psal básně vlastenecké

- zpočátku píše optimistické verše a převažují tam motivy lásky a přírody

Poutí k Eldorádu

Eglogy, písně (pastířské písně)

- postupně píše verše pesimističtější, láskou už je přesycen, verše mají melanchonické ladění

Okna v bouři

Hořká jádra

Strom života

Meč Damoklův

b) epická poezie (příběhy)

Zlomky epopeje – cyklus sbírek ve kterých zachycuje ty historické okamžiky které jsou důležité pro vývoj lidstva, má optimistické ladění, autor věří v lepší budoucnost, nejvíce obdivuje období antiky (pro svobodu myšlenek, tělesnou i duševní harmonii) a renesance (obdivuje ji pro rozvoj vědy a umění a pro odpoutávání se od náboženství)

2) dramata

Noc na Karlštejně – historické drama z období vlády Karla IV

trilogie z období Antiky – Hippodamie, zhudebnil Z. Fibich, inscenuje se jako melodram

3)překlady

překládal anglickou literaturu (Shakespeare), dále německou literaturu (Goethe, Schiler), italskou, francouzskou, španělskou moderní poezii


Josef Václav Sládek      (1845- 1912)

- lumírovec

- živil se jako redaktor Národních listů, jako profesor angličtiny a od roku 1877 jako hlavní redaktor časopisu Lumír

- 1868 – 1870 – byl v USA a Mexiku

- ve svém díle se věnoval kromě vlastenecké a přírodní tématice i tématice venkova – vyznává se českému sedláku váží si jeho práce

- psal poezii pro děti – učí je vztahu k přírodě (Skřivánčí píseň)

- největší význam Sládka spočívá v jeho překladatelské činnosti – přeložil celé dílo Shakespeara – až do 90 let 20. století byly tyto překlady využívány

 

Eliška Krásnohorská (1837 – 1926)

- vlastním jménem Alžběta Pechová

- základní vzdělání získala v soukromé škole, pak se vzdělávala sama a měla široký kulturní překlad

- aktivně se podílela na kulturním životě v Plzni a od roku 1874 v Praze

- byla starostkou Ženského  výrobního spolku a podílela se na vzniku institucionálního vzdělávání žen a dívek – podílela se na vzniku prvního dívčího gymnázia v Praze Minerva (až 1890)

- patří do skupiny ruchovců

Z literární činnosti:

psala dívčí románky – hlavní hrdinka je Svéhlavička

- psala libreta (texty k operám) k operám B. Smetany (Hubička, Tajemství, Čertova stěna)

 

Julius Zeyer (1841 – 1901)

- lumírovec

- prozaik a dramatik

- napsal pohádkovou hru Radúz a Mahulena
Žádné komentáře