Školní stránka

Maturitní otázky - český jazyk

Česká poezie mezi světovými válkami

1) charakter doby – období 1918 – 1939

 1 republika – 28. 10. 1918 - 30. 9. 1938 (Mnichovská dohoda – mírová sml.)

 2 republika – 1. 10. 1938 – 14. 3. 1939

 protektorát Čechy a Morava – 15. 3. 1939 – 5. 1945

- 1 republika je demokratický stát s Levicovými i Pravicovými stranami v parlamentu

- prezident T. G. Masaryk do roku 1935

  do roku 1938 Beneš

  do roku 1945 Hácha

- ekonomicky poměrně vyspělý stát s rozvinutým průmyslem strojírenským, textilním a zbrojařským 

- 1. pol. 30 let – hospodářská krize

 

2) charakter poezie

- poezie je ovlivněna novými uměleckými směry (kubismus…), je také ovlivněna politickým děním

a) proletářské umění

- proletář (dělník)

- poezie pro dělníky

- období 1920 – 1924

- umění, které zdůrazňuje, že musí být společensky i politicky angažované, srozumitelné, má pomáhat dělnické třídě v boji za sociální osvobození, má být optimistické a je oslavou práce a života

- autoři proletářského umění se sdružily v uměleckém spolku Proletkult a publikovali časopis Var

- autoři: Jiří Wolker ( byl mluvčím, vytvořil Manifest proletářského   

  umění), Jindřich Hořejší, Jaroslav Seifert, Stanislav Kostka Neuman, Josef Hora

b) v roce 1920 vzniká spolek Devětsil (svaz moderní kultury, byla to avantgardní skupina (pokroková); byla levicově orientovaná, ale hlásí se k propagaci nových uměleckých směrů; sdružují se zde umělci i výtvarníci)

- autoři: Vítězslav Nezval, K. Teige (lit. kritik), Jiří Wolker, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl, Voskovec + Werich (přistoupily později)

- hlavním zaměřením jejich tvorby byla poezie

- uprostřed spolku vzniká specifický český umělecký směr poetismus, vzniká kolem roku 1923, vrcholí v 2. pol. 20let

- je reakci na proletářské umění (to kritizuje pro malou estetickou působivost a zejména kritizuje epigony Wolkra (epigon – napodobovatel)

-poetismus vychází z dadaismu; má dát pocit štěstí a radosti; zdůrazňuje citlivost; chce působit na všechny city čtenáře; autor si hraje se slovy a pracuje s asociací

hl. přestavitelé: Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert

c) surrealismus

- v roce 1934 vzniká surrealistická skupina a zaniká v roce 1938

- hlásí se k Francouzskému surrealismu

- autoři: Vítězslav Nezval, Ko. Biebl, E. F. Burian, Jaroslav Ježek, Jaroslav Seifert

d) katolická skupina

- autor: Jan Zahradníček

 

3) portréty autorů

Jiří Wolker (1900 – 1924)

- básník, prozaik, psal teoretické stati

- narodil se v Prostějově a zemřel v Tatranské Poljance

- vystudoval gymnázium, právnickou fakultu (tu nedostudoval)

- už v době studií publikoval teoretické stati a básně

- zemřel předčasně na tuberkulózu

- dílo: a) poezie

               - stihl vydat 2 básnické sbírky

                Host do domu

                    - oslavuje život, je plná hravosti, oslovuje obyčejné věci; které zživotňuje

                    - bb. Poštovní schránka, Žně, Věci, Kamna

                    - součástí bb. Svatý kopeček (vzpomíná na své dětství a na svou babičku)

                Těžká hodina

       - sbírka typicky proletářské poezie

       - většinou básní je ve formě balady např.

Balada o očích topičových, Balada o snu

- v závěru života psal básně ovlivněné nemocí

b)próza

- psal pohádky

O milionáři, který ukradl Slunce

 

Jaroslav Seifert (1901 – 1986)

- básník, novinář

- jediný český nositel Nobelovi ceny (1984)

- narodil se na Žižkově

- studoval gymnázium, ale studia nedokončil

- celý život se věnoval žurnalistice a poezii

- patřil do levicově orientované umělecké skupiny

- byl členem Proletkult a Devětsil

- byl také členem KSČ, v roce 1929 byl vyloučen

(vyloučeni byly Neuman, Olbracht, Vančura, Horák, Majerová, Malířová

- působil v levicově orientovaných novinách a časopisech 1922 (např. Rudé právo) i za 2 sv. války

- byl jmenován národním umělcem (1966)

- jeho díla vycházela jak oficiálně tak i v Samizdatu

- dílo: začíná jako proletářský básník, pokračuje jako poetický básník

         - ve 30letech hledá svou vlastní fyziku, svá vlastní vyjádření

         - proletářské sbírkyMěsto v slzách

                                           Samá láska

                                      - odrážejí problémy sociálních rozdílů   

        - poetismusNa vlnách T. S. F

                              Slavík zpívá špatně

                        - mají často melancholické ladění (smutné) a často volí náměty z cest po Francii    

                      - ve 30letech hledá vlastní cestu a píše intimně lyrické básně např. ve sbírce 

   Ruce Venušiny, Jablko z klína

- koncem 30let v době ohrožení republiky napsal sbírku Zhasněte světla (zamýšlí se nad osudem národa) (reaguje na Mnichovskou dohodu)

- v období 2.sv. války se vrací k dílu B. Němcové a napsal rozsáhlou báseň Vějíř Boženy Němcové

- píše tzv. do šuplíku (nevydává)

- po válce vydal sbírku, ve které jsou básně z válečného období a básně oslavující konec války, sbírka se jmenuje – Přilba hlíny

- v 50letech se opět přiklání k intimní lyrice

napsal sbírku Maminka (začíná v ní vzpomínat na dětství)

- v 70letech publikuje, jak oficiálně, tak i v Samizdatu (vydávané tajně)

psal většinou vzpomínkové básně

sbírka Morový sloup

- napsal knihu próz (mají vzpomínkový prózy)

Všechny krásy světa

 

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

- básník, dramatik, publicista, novinář

- vystudoval gymnázium a filozofii

- krátce pracoval v Masarykově naučném slovníku

- 1928 – 29 byl dramaturgem Osvobozeného divadla, pak se věnoval pouze literatuře

- po 2.sv. válce se politicky angažoval v různých funkcích

- byl národním umělcem

- 1929 vyloučen z KSČ

- poezie – nejdříve psal poetistické sbírky – Pantomima, Abeceda, Podivuhodný kouzelník, Edison

- v těchto dílech navozuje pocity lehkosti, hravosti, tvůrčího rozletu, často pracuje se slovními asociacemi další sbírky Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček – sbírky past poetistické – na počátku 30let píše sbírky surrealistické – Žena v množném čísle, Absolutní hrobař

52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – sbírka sociálních balad s revolučními motivy

- koncem 30let píše sbírky, ve kterých reaguje na politické události – Matka naděje, 5 minut za městem

- po 2. sv. válce oslavuje vítězství, mír

  některé básně mají politický nádech – poémy (rozsáhlá báseň) – Stalin, Zpěv míru

dramata – Milenci z Kiosku

                   Manon Lescaut

 

Píše teoretické stati o moderních básnických směrech a osobnostech moderní poezie (Wolker, Majakovský)

Žádné komentáře