Školní stránka

Čtenářský deník

Divá Bára

Božena Němcová

Bára byla dcerou obecního pastýře Jakuba. Se svým otcem žila ve vesnici Vestci. Její matka zemřela několik let po ustavičném churavění. Vesničané neměli Báru nijak v lásce a říkali o ní, že ji přinesla polednice, že je to ,,divé dítě“. Bára si však nic z toho, že se jí chasa posmívá a nadává jí. Byla totiž silná a velmi mrštná a tak každého lehce přeprala. Také jako jediná uměla plavat, ale o tom nikdo kromě táty nevěděl. Jejími nejlepšími přáteli byli Elška z fary a kostelníkův syn Josef. Často si také hrála se svým psem Lišajem. V létě chodila Bára pást krávy. V zimě předla a tkala. Na faru, kam chodila Bára za Elškou, jezdíval také pan správce, jemuž se Elška zalíbila. Panna Pepinka a velebný pán, s nimiž Elška pobývala, ji chtěli za pana správce provdat. Elška však byla velmi nešťastná s svěřila se Báře se svým trápením. Bára byla rozzlobená a dopálená. Proto se rozhodla, že pomůže Elšce zbavit se pana správce. Když jel jedou pan správce za Elškou na námluvy, Bára si naň u hřbitova počkala a vystrašila ho k smrti. Jakmile se vesničané dozvěděli, polekali se a báli kolem hřbitova chodit. Za několik dní je však strach přešel a začali strašidlo pronásledovat. Brzy se přišlo na to, že žádný umrlec či strašidlo neexistuje, že to byla Bára, kdo tak vystrašil pana správce. Vesničané byli rozhořčeni a za tento čin uvěznili Báru do kostnice, kde měla přes noc přespat. Z kostnice ji ale vysvobodil mladý myslivec. Ten si ji odvedl a brzy se s ní oženil. Ještě před svatbou se s ní všichni usmířili a přáli jí, aby byla šťastná.

Žádné komentáře