Školní stránka

Čeští spisovatelé

Jaroslav Vrchlický

Datum narození:   /   datum úmrtí: 17.02.1853   /   09.09.1912 

Místo narození: Louny 

Znamení: Vodnář

 

Životopis:  

Český básník, prozaik a překladatel Jaroslav Vrchlický vlastním jménem Emil Frida se narodil 17.2.1853 v Lounech v kupecké rodině. Dětství prožil u svého strýce v Ovčárech u Kolína.

Vystudoval gymnázium v Klatovech, kde po maturitě začal studovat bohoslovectví. Po roce přestoupil na filosofickou fakultu do Prahy. Zde se zajímal o románské jazyky. Od roku 1875 působil rok a půl jako vychovatel v Itálii. Zde pronikl do italské a francouzské poezie, která se projevovala v jeho vlastní tvorbě. Obdivoval slunný románský jih, tento kraj mu velmi přirostl k srdci.

Po návratu do Čech získal místo tajemníka Českého učení technického. Tehdy se spřátelil s o mnoho starší vdovou Sofií Podlipskou. Jeho hluboké přátelství k ní přerostlo z jeho strany v lásku. Podlipská Vrchlického obdivovala pro jeho básnický talent a inspirovala ho k další tvorbě, snažila se ale tlumit jeho cit k ní.

Vrchlický se původně nechtěl do Čech vrátit, ale své rozhodnutí změnil právě vlivem Podlipské. Tím, že ho tak bezmezně obdivovala způsobila, že se z něho stal samolibý muž. Vrchlický uzavřel v roce 1879 sňatek s dcerou Podlipské , Ludmilou.Toto manželství ale dlouho šťastné nabylo.

V té době už byl Vrchlický uznávanou osobností české poezie. Získal si sympatie i v zahraničí. Stal se profesorem všeobecné literatury na pražské univerzitě. Stále častěji se ale stával terčem kritiky mladé generace. Od poloviny devadesátých let jeho sláva poklesla.

V roce 1892 se mu jeho žena přiznala k dlouhodobé nevěře a zpochybnila otcovství jeho tří dětí. Vrchlický se s tím jen těžko vyrovnával. Snažil se manželství udržet, ale trpěl hlubokými depresemi. Možná i vlivem velkého stresu, vážně onemocněl, prodělal mrtvici. Jeho intelekt ochaboval a bránil mu v další tvorbě. S nemocí bojoval od roku 1908, trpěl velkou bolestí a 9.9.1912 nemoci podlehl.

Jaroslav Vrchlický byl ojedinělým básníkem – napsal za svůj život 270 knih.

Díla Jaroslava Vrchlického (výběr):

Z hlubin /1875/ - lyrická sbírka. V začátcích tvorby Vrchlický navazuje na literární tradici / Mácha, Neruda/, ve které je vyjádřen smutek, pesimismus, konvenční pocity.Z jeho obrazotvornosti se dalo předvídat, že z něho bude velký básník.

Sny o štěstí /1876/ - milostná lyrická sbírka, která je plná optimismu a smyslných dojmů.

Epické básně /1876/ - zpracované mýty a pověsti cizích národů.

Strom života / 1909/ - toto dílo nadšeně oslavuje život, přírodu, krásu. Je v něm velmi dobrá kompozice.

Meč Damoklův / 1913/ - dílo plné zoufalství, ve kterém se promítají básníkovi úzkosti, předtuchy jeho choroby.

Eklogy a písně /1880/ , Dojmy a rozmary /1880/ , Poutí k Eldorádu / 1882/, Co život dal /1883/, Jak táhla mračna /1885/, Motýli všech barev /1887/, Čarovná mračna /1888/, Dni a noci / 1889/ - sbírky básní. Vrchlický v nich vyzdvihuje lásku, pro tehdejší dobu s neobvyklou otevřeností, ale s citem.

Hudba v duši /1886/, Zlatý prach /1887/ - sbírky básní ve kterých básník použil žánrové formy ze světové literatury.

Hořká jádra /1889/ - sbírka básní popisující podzimní a zimní přírodu. Jako by se zde projevila počáteční tvůrčí krize Vrchlického a špatná kritika jeho tvorby. Byl mu vytýkán zejména laciný optimismus.

Brevíř moderního člověka /1892/ - zde Vrchlický brání svou básnickou tvorbu a nesouhlasí s moderními realistickými hesly.

Bodláčí z Parnasu /1893/ - poezie nasáklá ironií a sarkasmem . Promítá se zde Vrchlického špatné rozpoložení.

Okna v Bouři / 1894/ - básně, které opět zachycují básníkovo životní zklamání. Zde se ale pokouší o jeho překonání. Přeje si klid.

Zlomky epopeje / 1878/ - velký básnický cyklus, který Vrchlický vytvořil podle Hugovy Legendy věků. Nezabýval se ale básnickou historií, ale jen některými okamžiky v dějinách.

Duch a svět – Úvodní sbírka cyklu epopeje. Popisuje svět od stvoření. Používá hebrejskou a antickou mytologii. Vrchlický zde vidí budoucnost skepticky, ale přesto věří v ráj na zemi. Nejmilejší postava Vrchlického- Pan, je smyslným antickým polobohem.

Noc na Karlštejně /1884/ - komedie. Vrchlický psal také dramatickou tvorbu pro Národní divadlo. Tato komedie je z doby Karla IV.

Poezie francouzské nové doby, Poezie italská nové doby – antologie . Vrchlický se svými překlady snažil veřejnost seznámit s dosud neznámými autory.

Básně Victora Huga /1874/ - překlad

Jaroslav Vrchlický měl obrovský talent vrátit se do časově odlehlých cizích kultur, v dané místnosti nalézal pocity , se kterými se ztotožňoval. Přeložil mnoho světových autorů např. : Dantovu Božskou komedii, Goethova Fausta a další autory, jako byl Shelley, Poe, Byron, Dumas, Moliere, Shakespeare, Leopardi aj.

Seznam některých děl:
Z hlubin /1875/, Sny o štěstí /1876/, Epické básně /1876/, Strom života /1909/, Meč Damoklův /1913/, Eklogy a písně / 1880/, Dojmy rozmary/1880/,Poutí k Eldorádu /1882/, Co život dal /1883/, Jak táhla mračna /1885/, Motýli všech barev /1887/, Čarovná mračna /1888/, Dni a noci /1889/, Hudba v duši /1886/, Zlatý prach / 1887/, Hořká jádra /1889/, Brevíř moderního člověka /1892/, Bodláčí z Parnasu /1893/, Okna v bouři /1894/, Zlomky epopeje / 1878/, Duch a svět, Noc na Karlštejně /1884/, Poezie francouzské nové doby, Poezie italské nové doby, překlad básní Victora Huga /1874/

Žádné komentáře